Horkýže Slíže po dvou a půl rocích od "Ukáž tú tvoju zoo" nahráli svou jedenáctou nahrávku. Mohou ještě přicházet s novými nápady? Ale ano! Slíže si sice někde pomohli použitím jiného než slovenského jazyka a útěkem od jejich běžného (punk-rock-metal?) stylu k jiným žánrům, přesto novinka "54 dole hlavou" stojí za to.

Proč "54 dole hlavou"? Takhle se nazývá speciální slížovská poloha z Kámasútry. Objevuje se v singlovce "Gándhí Mahátmá", což samozřejmě není žádná vážná písnička o Indii, ale klasická sranda. Od Slížů nic jiného než zábavu a parodii čekat nemůžete. Celá deska má ale takový někdy intimní náboj, dle slov kapely jsou použité sexuální motivy, protože "jsou mistři tantrických metod". Kuko se například ve skladbě "Woodie song" nestydí zpívat "aby nám penisy stály jak kedysi" - námět pochází z knihy "Smaragdové oči", kde vystupuje postava profesora chemie, který dostal za úkol udělat drogu, nedopatřením však vytvořil viagru.

Každá skladba vypráví absurdně vtipný minipříběh. "Žúrka" s fajným kytarovým sólem popisuje šílenou kalbu, "Eva je v sádre" zase vypráví o nemocnici, kde jsou až na přijímací a vylučovací otvory zasádrovaná holka Eva a šofér, a přijde tam úchyl Alojz, načež píseň končí "Alojz si vravel diera jak diera, a namiesto Evy šiel do šoféra". Abychom zůstali u oplzlostí, "Trápny vietor" se už dle názvu zabývá vypouštěním prdíků. A je to takový pokračovatel "R'n'B Soul", protože je celý postavený na beatech.

Zvláštností alba je jeho pestrost. Mezi devíti písničkami najdete i skačko: jedná se o píseň "O sole ignorante", na kterou nahráli nástroje Polemici a italský text připravila Máriova sestra. Pro představu: "O sole mio, barmano ignorante, non fare finta, che non sei buzzerante." Skoro country je "My fucking brother", která je pro změnu celá v angličtině. "Ruština" zase zní na poslední stopě, ironicky smutném "Vójakovi". A je zde i čeština, konkrétně ve skladbě "Superstár CS". Ruku do ohně za to nedám, ale ta pasáž zní, jak by ji zpíval Márdi z Vypsané fiXy. A jako "host" se objeví i Pavol Habera. Plnohodnotný featuring tam není, protože za něj dle tvrzení skupiny chtěl moc peněz. A Slíže přece nikdy nelžou, a už vůbec né na tiskovce.

Tam zazněl i důvod, proč desku opět produkoval jejich kamarád Sanchez: jednoduše se bojí, že najdou lepšího. Výměna producenta však nutná rozhodně není, Horkýže Slíže zní i v roce 2009 velmi svěže. S finálním hodnocením alba je nutné počkat do 21. října, kdy vyjde na fyzickém nosiči s pěti dalšími písničkami. Tento recenzovaný produkt, který nám byl de facto zadarmo naservírován první říjnový den, si však zaslouží vysoké hodnocení i přes svou krátkou stopáž a to, že určitá část fanoušků asi bude z písní zklamaných.