Chcete vědět, co nového se událo v chladných vodách severského metalu? Na co se momentálně tančí v Berlíně? Na čem ujíždí milovníci amerických a britských nezávislých labelů? Čí rap zní ve ztracených ghettech americké periférie nejhlasitěji? Cílem rubriky Zaostřeno na podpultovky je přiblížit vám dění v žánrech a na trzích, o kterých se běžně na našich stránkách nedočtete.

---

Zaostřeno na: Bombay Bicycle Club - I Had The Blues But I...

Label: Island
Datum vydání: 6.7.2009
Žánr: indie rock

Heh, s mladými kytarovkami v UK je to jako s deja vu o mačkání uhrů. Každej rok se nějaká objeví a každej rok zase zmizí. Většinou mají paušální trvanlivost, která vezme za své při druhém albu. Mezi nadšenými ovacemi a zánikem je napsáno spoustu vět o mladém věku. "Víš co, nemam moc rád, když někdo říká: na to, jak jsou mladí, jsou fakt dobří. Je to, jako by se psalo, že se lidem líbíme jen proto, že nám je devatenáct," řekl mi Jack Steadman. A vlastně ho chápu. Mají dobrý nápady, dobrej zvuk a hlavně Steadmanův vokál je jedním z těch, který si nespletete. Roztřesenej, jako kdyby se permanentně bál. Podivín á la Graham Coxon. A vůbec, jejich hudbu bych viděl jako ideální doprovod k filmům typu "Juno". Roztomilé, barevné, zábavné, ale ne hloupé. A je mi tak trochu jedno, že to jsou takoví bratříčci Cajun Dance Party (ve skutečnosti spolužáci), i to, že jejich druhá deska bude možná jejich konec. "Myslím, že název alba vyjadřuje přesně jeho náladu," povídá Steadman. Zamyslím se a odpovím si: ano, Jacku, naprosto.
Tomáš Bláha

Bombay Bicycle Club - Dust On The Ground

> Více: oficiální stránky, MySpace.com
> Verdikt: 8/10

---

Zaostřeno na: Donae'o - Party Hard

Label: My-ish
Datum vydání: 8.6.2009
Žánr: funky house, uk garage

Funky house je aktuálním vrcholem evoluce londýnské klubové hudby a pokud jste ještě nepropadli jeho kouzlu, pak určitě zkuste debutové album veterána londýnské scény, který si říká Donae'o. Funky house je po temných časech grime a dubstepu návratem žánrového kyvadla na "světlou stranu". Donae'o nakonec není rapper, ale regulérní zpěvák a jeho sytý hlas posouvá jeho hudbu směrem k zámořskému vokálnímu house. Na druhou stranu se ale vyžívá v míchání rovného beatu s vyšinutými funky beaty a mohutnou syntetickou basovou linkou. Stejně jako klasický house využívá klavír nebo old-schoolové syntetické stabs a má to rád pompézní a dramatické - úvodní skoro šestiminutová "Riot Music" je manifest budoucí apokalypsy spíše než obyčejný taneční track a v "Because I'm Strong" a "I" jsou klasické houseové eposy plné životní filosofie a odhodlání stát si za svým. Nechybí ani loňský hit "Devil In A Blue Dress", který může sloužit jako skvělý úvod do žánru, který momentálně válcuje londýnské kluby. Geeneus a jeho album "Vol.1" vyšlo dříve než "Party Hard", Donea'o ale bezpochyby natočil první zásadní album UK funky houseové scény.
Karel Veselý

Donae'o - Devil In A Blue Dress

> Více: MySpace.com
> Verdikt: 8/10

---

Zaostřeno na: Joker's Daughter - The Last Laugh

Label: Double Six
Datum vydání: 15.6.2009
Žánr: folk, pop

Costas. Danger. A Mouse. Tři základní vrstvy křehkého projektu Joker's Daughter. Costas jako řecko-anglická písničkářka Helena Costas, která nezastírá fascinaci středověkými bájemi a ve svých folk-popových retro výletech vykresluje svět kentaurů, trolů, rytířů a devítihlavých draků. Charisma ukradla francouzským truvérům, metafory ze Saint-Exupéryho světa "Malého prince". Danger jako nebezpečí, které je všudypřítomné. Celé album je ponořeno do atmosféry prvního "Vetřelce", která vás nutí neustále se ohlížet přes rameno. Ze strachu. Z něčeho, co ani nevíte, jak vypadá. Mouse jako vy, myš. A ten hubenější z Gnarls Barkley je kočka. Pohrává si s vámi, umí napětí stupňovat, udržovat si pozornost a ví, jak se neoposlouchat (vždyť všemi kouty protahaná "Crazy" i dneska zní jako fresh pecka). S Helenou Costas našli společnou řeč. Za těch šest let od prvního společného setkání vyvážili svá ega v tomto projektu přesně uprostřed.
Miroslav Böhm

Joker's Daughter - Worm's Head

> Více: oficiální stránky, MySpace.com
> Verdikt: 8/10

---

Zaostřeno na: Johnny Lamar - Knockers Ep

Label: Eydition
Datum vydání: 29.5.2009
Žánr: tech house, deep house, electro

Johnny Lamar v sobě setřepává mnoho inspirací. Miluje staré Hitchcockovy bijáky, zbožňuje filmovou muziku Giorgio Morodera a v protipólu se nechává svést klasiky, jakými bezesporu byli Bach nebo Wagner. Vedle toho začínal tvořit muziku pomocí jednoduchých programů a postupně se propracoval do klubů. "Knockers Ep" je jeho debut, na němž rozmělňuje svou zálibu v oldschoolu a soundu let osmdesátých. "Fluff Girl" je tahoun na bázi tech housu, vedle kterého Johnny servíruje zvuky s raveovými vazbami. "Ring The Belly" je skočnou parodií na hudbu určenou k aerobiku, deep house kontury versus kontrast zvonkohry - prostá, ale zcela fungující alchymie. "Super Soul" lépe vyzní až v remixu od Heimita, který vsadil na temnější stránku své tvorby a vytvořil vyzrálejší podobu tohoto tracku. "Knockers Ep" potěší všechny klubbery, kteří si libují v odkazech na staré dobré časy, kdy zlatá éra techna a housu dosahovala závratných výšin. Není to však jen o vykrádání, spíše sázka na hravost a jiné pojetí. Lamar tak ukazuje nové spojnice a možnosti.
Dan Hájek

> Více: MySpace.com
> Verdikt: 7/10

---