Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Publicistika

Deset rolí Michaela Jacksona

29.06.2009 05:00, Tomáš Parkan a Radek Londin

Michael Jackson zemřel a pro většinu Čechů odešel ten, co zneužíval děti. Ale kdo byl doopravdy? Co ho dostalo do pozice, kdy ho celý svět přijal jako Krále popu? Byl natolik složitou osobností, že to (možná) dokáží říct jen jeho nejbližší. My se pokusíme deseti body nastínit vlastnosti, které tvořily jeho kult.

Původně se měl tento článek jmenovat Deset důvodů, proč se Michael Jackson stal Králem popu. Ve chvíli, kdy jsme na něm začali důkladněji pracovat, jsme zjistili, že to byl hlavně on sám v různých svých úlohách. Samozřejmě, v jeho kariéře a úspěchu hrála podstatnou roli řada faktorů, jako doba, základ v Jackson 5, počátky MTV nebo masivní integrace afroamerického obyvatelstva, nicméně pořád to byl hlavně on sám, kdo dokázal změnit tvář populární hudby a stát se modlou celého světa. Jaké role tedy tvořily každodenní život Michaela Jacksona?

1. Entertainer
Pod toto označení by se možná dala shrnout celá osobnost Krále popu, my si ji ale dovolíme oddělit. Vedle hudby z něj nezapomenutelného udělala především jeho turné a koncertní či televizní vystoupení. Společně s několika málo umělci dokázal udělat z koncertu více než jen předvedení písniček naživo. Na obřích pódiích s obrovským světelným parkem a snad ještě větší zvukovou aparaturou se to hemžilo tanečníky v nejrůznějších převlecích, jezdily tu tanky, lítali vzduchem andělé, sám MJ pak lítal jako kosmonaut, kouzlil a zkrátka prováděl věci, nad kterými člověk žasl. Jeho vystoupení k výročí Motownu nebo na předávání MTV Video Awards v roce 1996 se stala legendárními. Jackson měl bezmeznou fantazii a na koncertech ji dokázal ve velké míře zhmotňovat do reálných rozměrů. Velkou měrou se na tom podílelo i jeho nadpozemské charisma schopné uhranout stotisícové davy. Kdo jiný mohl jen tak vylézt na pódium a zůstat i několik minut stát s bouřícím davem a umdlévajícími fanoušky bez rozdílu pohlaví před sebou? Patřil také jako jeden z mála k těm, kteří byli rozpoznatelní podle pouhé siluety.

2. Hitmaker

Michael Jackson jako autor a zároveň interpret hitů je role, která je jen těžko zpochybnitelná. Do první desítky amerického singlového žebříčku propasoval dvacet osm svých písniček a téměř polovinu z nich - třináct - na samý vrchol. V případě Británie těch zásahů do Top Ten bylo ještě o deset víc, ačkoli počet dosažených vrcholů bylo méně - devět. To ale není až tak podstatné. Daleko důležitější je, že je znal celý svět. Dokázaly oslovit všechny bez rozdílu rasy, kontinentu či náboženského vyznání. Obdivuhodné na tom bylo, že dokázal, podobně jako jeho rival Prince, libovolně brousit po nejrůznějších žánrech, přetvářet je k obrazu svému a třeba z nich udělat zcela nový styl, často ostatními nenapodobitelný. Jistě v tom měla prsty řada lidí, kterými se obklopoval, avšak jeho dohled a invence je znát z každého detailu. A hlavně - většinu písniček si složil sám a nezřídka si v nich zahrál i na nějaký nástroj. Při natáčení každého alba vybíral z velkého počtu skladeb a v poslední době se už poměrně hlasitě mluvilo i o nové desce. Lze tedy předpokládat, že v tomto ohledu Král popu ještě zdaleka neřekl poslední slovo.

3. Zpěvák
Už v útlém dětství táhl svým nesmírně silným a pevným hlasem vystoupení rodinné kapely a všichni se obávali, co udělá s jeho hrdlem puberta. Jenže u Jacksona jakoby proběhla jen napůl. Získal vysoký androgenní tenor s tak zvláštní barvou, že má posluchač problém rozeznat, kdy už zpívá falsetem. Jenže to stále není odpověď na to, proč ho lidé rozeznají během několika vteřin. Vytvořil své charakteristické prvky, které nejlépe popíší citoslovce - "íííáááá", "au"... samozřejmě ještě rytmické škytání a odsekávané frázování, přidávající další rytmickou vrstvu hudbě. Dokázal v jeden moment brečet, pak sametově hladit ale i bezstarostně kroutit hlásky, nebo řvát. Bohatě vrstvené harmonie Jacksonových refrénů se dnes snaží napodobit téměř každý popový či r’n’b zpěvák. Ačkoli kvalita jeho skladeb s postupem času kolísala, i ty průměrné dokázal pozvednout vokálem na vyšší stupeň. Jako zpěvák hrál celou kariéru vlastní extraligu.

4. Tanečník

Mnozí, včetně řady slavných osobností, v něm viděli tančícího Boha. Jeho choreografie a kreace obdivoval celý svět, nevyjímaje Freda Astaira či Sammyho Davise juniora. Mnozí začali s tancem jen kvůli tomu, aby se naučili sekvence zombie z "Thrilleru", moonwalk nebo sestavu ze "Smooth Criminal". Ačkoli není objevitelem měsíční chůze (ta se objevila už dříve), Jacko ji vypiloval k dokonalosti a proslavil po celém světě. Navíc ji nakombinoval i s chůzí proti větru Marcela Marceaua, kterého obdivoval, a fenomén byl na světě. Lze prohlásit, že určitou dobu určoval směr vývoje moderního tance. V této oblasti dokonce Jackson drží jeden patent. Jedná se o speciální boty, které používal při onom hlubokém předklonu v již zmíněném videu ke "Smooth Criminal".

5. Vizionář a perfekcionista
Ruku v ruce s tím, že byl v hudebním businessu už od útlého dětství, šly i jeho nápady. Od počátku kariéry se snažil objevovat něco nového, ať už to bylo na poli hudebním, tanečním či obchodním. Jako jeden z prvních poznal, jak velký vliv budou mít v hudebním průmyslu videoklipy. Do dodnes snad nejslavnějšího videa vůbec, "Thrilleru", neváhal kvůli vysokému rozpočtu investovat své vlastní peníze. Ty se mu ovšem vrátily zpátky ve chvíli, kdy (v opět bezprecedentním kroku) vydal klip na videokazetě. Stejně jako stále vymýšlel nové věci, snažil se i každý tón a vůbec vše, co se týkalo jeho kariéry, vypilovat k dokonalosti. Na deskách nepřipouštěl žádné chybičky, proto jejich nahrávání vždy trvalo tak dlouho. I pro tuto obsesi v dokonalosti po něm za jeho dlouhou sólovou kariéru nezbylo zrovna mnoho oficiálně vydaných nahrávek.

6. Rekordman

Jeho zřejmě nejznámější rekord byl už omílaný při vydání "Thriller 25" - "Thriller" je nejprodávanějším albem všech dob. Ovšem kolik se ho opravdu prodalo, nikdo přesně neví - některé zdroje uvádějí sto devět miliónů, my se budeme radši držet zápisu v Guinessově knize rekordů, kde je číslo šedesát pět milionů prodaných nosičů. Jen ve Státech se ho ročně po čtvrt století prodá sto třicet tisíc kousků ročně. Ovšem to nejsou jediné rekordy. Rekordní jsou, či minimálně ve své době byly, jeho videoklipy Ať už délkou ("Thriller" přes čtrnáct minut) nebo rozpočtem ("Scream" v hodnotě sedmi miliónů dolarů). Má na svědomí snad nejdražší obal všech dob. Kdo jiný by mohl zaplatit jen za booklet milión dolarů, jak to bylo v případě alba "Dangerous". Podstatnou položku jeho rekordmanství byla turné dosahující obřích rozměrů. V tomto bylo průlomové jeho Bad Tour z let 1988-89 čítající 123 zastávek, zhruba 4,4 milióny návštěvníku a nádavkem sedmkrát vyprodané londýnské Wembley.

7. Obchodník
Ačkoli to podle zpráv o jeho dluzích a rozprodávání majetku z posledních let nevypadalo, Michael Jackson byl i skvělým obchodníkem. Většina jeho obchodních partnerů o něm hovořila jako o nekompromisním byznysmanovi s výborným čichem na dobrý obchod. O tom koneckonců hovoří i koupě katalogu ATV, v němž se mimo jiné nacházely i skladby The Beatles. Tehdy neváhal přelicitovat i svého přítele Paula McCartneyho. Značku Jackson dokázal mistrně využívat, stejně jako celý hudební průmysl. Tehdy začínající MTV by o tom mohla vyprávět. Založil několik společností nesoucí jeho jméno. Dá se předpokládat, že část bulvárních zpráv, které o něm šly především na přelomu osmdesátých a devadesátých let, přiživoval a dokázal využít ve svůj prospěch. Je jisté, že nyní se hodnota značky Michael Jackson zněkolikanásobí, stejně jako tomu bylo u Elvise a řady dalších.

8. Spolupracovník

Jakkoli byl Jackson sám nesmírně talentovaný hudebník a skladatel, neváhal využít schopností jiných lidí, často ze zcela odlišných hudebních břehů. Produkce Quincyho Jonese se ještě dala očekávat, ale například angažování Eddieho Van Halena pro kytarové sólo v "Beat It" bylo ve své době snad bezprecedentním příkladem toho, jak Jackson neřešil žánry a byl schopen využít to nejlepší odkudkoli, když to bylo ve prospěch celku. Dnes už se spolupráce černých rapperů a bílých rockerů zdá jako samozřejmost, ale tu odstartoval právě on. Spolupracím se nikdy nevyhýbal, mezi nejznámější patří společné skladby s Paulem McCartneym, sestrou Janet, případně s kytarovým mágem Slashem z Guns N' Roses. Vypomáhal ale i jiným, například podpořil Eddieho Murphyho v jeho hudební kariéře ve skladbě "Whatzupwitu" nebo skupině svých synovců 3T.

9. Snílek
Neměl možnost prožít normální dětství a vlastně nikdy nevyrostl, a tak se uzavíral do snů a fantazií. V souvislosti s Jacksonem zní tato věta jako dávno semleté klišé, které však vysvětluje mnohé z jeho prazvláštních zálib a fascinací. Tato dětinskost se výrazně otiskla v jeho hudbě. Zatímco ostatní popoví zpěváci se snaží předat posluchačům čistou emoci, nezatíženou složitostmi dospělosti, Jackson dokázal tyto naivní pocity vystihnout s nebývalou autenticitou. Pohádky i umělohmotné horory, všechno jakoby vycházelo z jeho nitra. Nebál se ani témat nekonečné lásky či uzdravení světa, i když u mnoha lidí tím vyvolával jen úšklebky. Jackson - obzvláště pro ty, kdo na jeho hudbě vyrůstali - působí jako injekce, co na chvíli zbaví realitu nevýrazných barev. Strach a paranoia z intrik dospělého světa a showbyznysu zase v pozdní fázi kariéry dodala přesvědčivou naštvanost jeho energickým kusům.

10. Terč bulváru

Od počátku osmdesátých let se nikdy nevytratil z hledáčku bulváru a v některých fázích jeho života mohl mít ve světových médiích svou stálou rubriku. "Jackson absolvoval další plastickou operaci", "Jackson málem upustil z okna vlastní dítě", "Jackson omylem zabil svého oblíbeného šimpanze", "Jackson nocuje v kyslíkové komoře", "Jackson se žení", "Jackson se rozvádí", "Jackson přiznal, že spí v posteli s dětmi", "Jackson v dluzích, rozprodává majetek", "Jackson trpí nevyléčitelnou chorobou". Všechnu tu pozornost přitahoval nejen úspěch, ale zejména jeho podivné vzezření i chování a často také naivita, s níž vystupoval. Některé drobné kauzy vyvolal jistě cíleně sám. Pozornost, která se vyrojila kolem jeho nakonec neprokázaného sexuálního obtěžování dětí, mu však srazila vaz. Jak ví třeba současný český prezident, králem je ten, o kom se píše a mluví. V tomto ohledu zůstával Jackson králem i v období uměleckého útlumu.

+1. Bizarní osobnost
Všechny výše zmíněné stránky Jacksonovy osobnosti byly na jedné straně příčinou, na straně druhé i důsledkem jeho celkové bizarnosti jako člověka. Myšleno pozitivně i negativně - Král popu v mnoha oblastech rozhodně nebyl normální. Ale právě tato nenormálnost jej činila jedinečným. Jakkoli ho tato jedinečnost nakonec stála i život.

(Spoluautorem článku je Honza Balušek.)

Související články

Nové desky pro 21. týden (Nové desky)
Žaloba herečky z "Thrilleru" Michaela Jacksona je vyřešena (Novinky)
"21" Adele v Británii předehnalo "Thriller" Michaela Jacksona (Novinky)
Podívejte se na "My Valentine" Paula McCartneyho (Video)
Forever King Of Pop - The Show, Hala Vodova, Brno, 29.3.2012 (Naživo)
Forever King Of Pop - The Michael Jackson Show míří do Česka (Tiskové zprávy)
Adele dohání v prodeji desek i Michaela Jacksona (Novinky)
Pohled do hitparád Billboardu platných od 16. února (Americké hitparády)
Top 10: Nejlepší duety (Publicistika)
Pohled do britských hitparád platných od 12. února (Britské hitparády)

Názory

Jervis (Tomas, 29.06.2009 09:23) Reagovat - e

no možná i on se považoval za boha....
www.youtube.com/watch?v=upbbz_Eyq4Q
- Re: Jervis (Tereza, 19.07.2009 16:41) Reagovat
  
  Tady nešlo o myšlenku Boha, ale o udělání bezvadné show... Což se mu povedlo ;)
Skvělej článek! (Novacek, 29.06.2009 11:59) Reagovat - e

Opravdu... Jeden z mála článků, který se zaměřuje na fakta. Jasně a výstižně!
nechci být za jazykového puristu, ale... (kaya, 29.06.2009 12:00) Reagovat - e

"jezdili tu tanky" :-(
- Re: nechci být za jazykového puristu, ale... (Tomáš Parkan - autor, 29.06.2009 12:06) Reagovat - e
  
  No byly jako živý :-)
  Samozřejmě máte pravdu, toto nám jaksi ujelo...omlouváme se.

zobrazit všechny názory (22 celkem)

Album týdne 21/2012

The Mars Volta
Noctourniquet

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »