Cestu k Čepkovu tentokrát nelemovaly vysmáté máničky s Plzní v ruce a já se začala bát, jestli jsem si nespletla datum. Je to nezvyk, protože vždy, když je ve Zlíně rockový koncert, technické služby vyhlašují stav pohotovosti a strážci zákona bedlivě krouží kolem místa činu. Teď to ale spíš vypadalo, že na Čepkově probíhá šachový turnaj a všichni spořádaně srkají kolu a čekají. Bohužel, o extravagantní zážitky byla nouze a "štěstí" měl jen jeden z fotografů. Na cestě do Zlína se potkal s bažantem.

Číslo první skupiny Burning Black připomínalo výlet do osmdesátých let. Když pětice zahájila svůj set, bylo pod pódiem asi dvacet lidí. Hudebně kapela zapadla do celého heavy/power metalového večera na výbornou, ale její projev co do gest a pódiových kreací byl přehnaný. Z muzikantů nečišela přirozená chuť hrát, ale spíš přehnaná touha být výš, než stačí dosáhnout. Celý dojem nedotažené show ještě umocňovala mizerná světla a problémy se zvukem. Chtě nechtě pak ta malá hrstka metaláků, která plnila roli publika, vypadala dost žalostně.

Energická Manticora vkročila na pódium s bombastickým nástupem a předvedla precizní set. Bombový útok formace v čele s blonďátým polobohem Larsem ale začala v polovině trochu stagnovat. Hudební tvorba skupiny totiž nepostrádá progresivitu a ta některým nesedla. Koncertu k dokonalosti chybělo trochu dynamiky a kontrastu. Jak totiž muzikanti ládovali publiku jeden svižný song za druhým, jinak osobitý charakter skladeb se trochu ztrácel a zanikal. Oproti předchozímu číslu to byla ale skvělá show a když to porovnám s projevem skupin podobného žánru, bylo to dobré a poctivě odehrané vystoupení.

Vymodlení Circle II Circle přišli na scénu s mírným zpožděním kolem čtvrt na jedenáct. Osobně jsem čekala o něco energičtější nástup a svéráznější projev. Frontman Zachary Stevens totiž působil ze začátku trochu nesměle a s publikem začal komunikovat až po chvíli. Po hudební stránce ale nebylo co vytknout. Kapela nasadila laťku hodně vysoko a v průběhu večera ji směle posouvala blíž ke hvězdám. Muzikanti upozornili na svou poslední desku "Delusions Of Grandeur" a nezapomněli ani na chytlavé songy z předchozích děl, obzvláště pak z "Burden Of Truth". Ke konci své show muzikanti mile překvapili - frontman (mimo jiné i bubeník a povoláním psycholog) za klavírního doprovodu vystřihl dvě skladby. Nejen, že atmosféra dostala doslova magické kouzlo, provedení bylo také úžasné. Zpěvákův hlas naplno vynikl.

Nebýt slabé návštěvnosti, která muzikanty na jejich poslední show v rámci velkého turné určitě nenadchla, a slabého osvětlené, jednalo by se o výborný heavymetalový koncert. Návštěvnost může z části omluvit ekonomická krize a také konec jarní koncertní sezóny pro Masters Of Rock Café, která definitivně zavře vrátka klubu příští měsíc po vystoupení Prong. Z tohoto koncertu se dalo vytřískat daleko víc.