Kterak kýč zabodoval

Němečtí Die Happy v čele s Martou Jandovou se ještě donedávna mohli pyšnit nálepkou rocková kapela. Jak léta plynou, muzikanti měknou. Na svém posledním albu "VI" se jim podařilo svůj hudební styl zase o něco málo vyhrotit. Pryč je invence, místo ní tu stojí tendenční záležitost.

3/10

Die Happy - VI

Vydáno: 14.07.2008
Celkový čas: 64:56

Skladby: Around The World, Still Love You, Don't You, Peaches, Easy Come Easy Go, Sweet Sensation, You'll Never Know, Hysteria, New York - Tokyo, Wannabe, Genuine Venus, Coming Home, The End

Vydavatel: Sony Music

Ohodnoť toto album

S recenzí poslední pecky Die Happy "VI" jsem otálela velmi dlouho. I když jsem tuhle partičku s dcerou rockového guru Petra Jandy ubytovala v mp4 přehrávači už někdy v září, seznámení se na nějakou dobu protáhlo. Nechtělo se mi věřit, že ta líbivá popová věc, co mi drancuje bubínky, má něco společného s Die Happy. První skladba "Around The World" by se sice dala tolerovat, po druhé a třetí se však naděje na něco podobného rocku rozplynou. Bez jediného záblesku se přibližuje konec alba. Sestava, kterou odstartoval kousek "Wannabe" a se salutem zakončil "The End" pro změnu vypadá jako levná cetka pro teenagery.

Die Happy se totiž ze slušivého rocku překlenuli do popového období. S vydáním "VI" dali jasně najevo, že doby "Supersonic Speed" a "Beautiful Morning" jsou pryč. Svůj přerod naznačili už v roce 2006 vydáním "No Nuts No Glory". Zpěv Marty Jandové ale teď víc než kdy dřív ulítává do nepohodlných vyšších sfér (dole jí to sluší víc) a kytary jsou plytké, rytmus bicích bez nápadu. Aktuální dílo možná zabalili do decentního obalu, jaký se k Die Happy hodí, jenže obsah té placaté věcičky postavili na levných motivech a korunu nasadili elektronickými manýry. Tyto drobnosti se k Die Happy, při kterých jsem před několika lety chrochtala blahem, rozhodně nehodí.

Na závěr se sluší porovnat, která z tváří Die Happy sluší víc. Protože nejsem zastánce popových umělotin a nesnáším, když na koncertě vidím opilé čtrnáctky, byla bych Die Happy nesmírně vděčná, kdyby se vrátili do doby před několika lety. Více než to by ale byla škoda, kdyby dříve kvalitní muzika vzala za své. To, co nám kvartet naservíroval na svém posledním albu, si zaslouží nízké a podprůměrné hodnocení. Pokud bych ale měla desku hodnotit podle toho, co z ní Die Happy dokážou vykřesat naživo, něco málo navíc by na hodnocení získala.

• souhlas (bejvalej_bigFAN, 31.12.2008 05:58) Reagovat

  precetl jsem si ten clanek narychlo a jsem ochoten to podepsat krvi. Jeste TWOTC bylo OK .. ale posledni dve alba mam jen jako fanousek -(original na podporu ale mockrat jsem je neslysel) .. VI jsem uz nekupoval a ani nezkousel poslouchat demo
  
  ... skoda, kazdopadne jako zenu budu Martu milovat navzdy, nejkrasnejsi a nejuzasnejsi zena :)
  
  

  • Re: souhlas (bejvalej_bigFAN, 31.12.2008 06:03) Reagovat

    jinak tu mate preklep, v nadpise je ted IV misto VI :)
    
    

• a (a, 01.01.2009 17:48) Reagovat

  "Zpěv Marty Jandové ale teď víc než kdy dřív ulítává do nepohodlných vyšších sfér (dole jí to sluší víc) a kytary jsou plytké, rytmus bicích bez nápadu."
  
  to vypadá jak kdyby se z nich stali nightwish nebo začali hrát power/speed/heavy metal :)
  
  

• . (jj, 04.01.2009 11:33) Reagovat

  Je pravda, že poslední tři alba jsou v tvorbě DH slabší, ale rozhodně si nezaslouží ani jedno z nich 3!! Na průměr myslím zatím pořád stačí. I na těchto albech se najdou silné písničky, které mají co říct. Je spousta mnohem horšího braku, který by si zasloužil 3...
  
  

• Tohle není objektivní recenze (h34d, 07.01.2009 23:11) Reagovat

  Nevím na kolik je autorka odborníkem přes hudbu, ale tohle se mi v žádném případě nejeví jako objektivní recenze, nýbrž jakýsi neopodstatněný názor "z ulice", který odmítám brát vážně. Sice se zabývám spíše filmy a ne hudbou, ale IV je naopak prozatím nejvyzrálejší a nejlepší album od Die Happy. Tam, kde se v předchozích albech střídaly silné písně s těmi méně výraznými a atraktivními je IV o poznání ucelenější a tam, kde dříve byly cítit inspirace jinými kapelami (Guano Apes apod.), tak v IV vykvetl konečně plnohodnotný vlastní styl. Mohl bych samozřejmě ještě pokračovat, ale jednak by to nemělo smysl, neboť zavrzená recenzentka názor určitě nezmění (což po ní koneckonců ani nechci, subjektivní názor ať si si klidně má, ale ať jej neprezentuje do světa jako recenzi, pokud je takto zcestný) a také kdybych už měl čas a chuť, raději bych recenzi pro nějaký jiný web napsal sám.
  Ještě si dovolím malé PS: Marta má samozřejmě hlas výborný, včetně výšek a potvrzuje to i na koncertech, kde skoro nikdy nesklouzne do faleše...
  
  

Naživo: Energie zvítězila nad ozvučením: Grandson strhl publikum i přes technické potíže Zástupci alternativy dorazili do Fora Karlín s ambicí nabídnout večer plný naléhavých textů, moderní produkce a bezprostřední energie. Předskakující Vower i headliner Grandson předvedli intenzivní výkon, který však provázely... čtěte zde

Vydáno: 15.02.2026 14:44 v sekci Naživo

8/10

Recenze: Žamboši natočili album k praskajícímu krbu a horkému čaji. "Skrýš" okouzlí křehkou krásou Jan Žamboch už roky dokazuje, že folk lze dělat nepodbízivě, inteligentně a bez klišé. Ať už se jedná o třemi Cenami Anděl oceněné nahrávky s kapelou Žamboši nebo temnější sólovky pod hlavičkou Wolf Lost In The Poem, pokaždé... čtěte zde

Vydáno: 15.02.2026 08:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Na "Nosferatu" přinesli XIII. století klenot českého gothic rocku. Vinylová reedice ale výročí alba bohužel čest nedělá "Amulet", "Gotika", "Nosferatu". Tři názvy, které u milovníka domácího gotického rocku vyvolají příjemné mrazení v zádech. XIII. století na trojici desek nejen definovali sami sebe, ale hlavně převedli zmíněný žánr do českého... čtěte zde

Vydáno: 14.02.2026 08:35 v sekci Recenze

7/10

Video: Název jako politický slogan, obsah jako vyznání: Noid se vyznává v novince "Tvá krev je má síla" Václav Noid Bárta jede na sto procent. Neuplynul ani měsíc a po "Vteřině" přichází s dalším singlem "Tvá krev je má síla". Název ve mně evokuje téměř agitku jako od SPD - zní vlastenecky a silácky. Ale naštěstí se novinka... čtěte zde

Vydáno: 13.02.2026 13:30 v sekci Audio / Video | Video

8/10

Hudba v TV: Filmová "Cornucopia" zachytila obrazový monument Björk Björk vždy cílevědomě pracovala s mnoha formami uměleckého vyjádření. Často k tomu oslovovala tvůrce napříč kreativním spektrem. Koncertní film "Cornucopia" v tomto směru působí jako výrazný milník, jenž vás naplno vtáhne.... čtěte zde

Vydáno: 13.02.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v TV