Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Makrorecenze

Makrorecenze "Brant Rock" 100°C

08.07.2008 05:00, Redakce

Třetí desku mariánskolázeňských 100°C "Brant Rock" doprovázela hromada slibů a velkohubých prohlášení. Holt marketingová rutina... Jenže naše hlavní recenze prohlásila sliby za splněné a prohlášení za opodstatněná. A co si o tom myslí dalších pět redaktorů? To se dozvíte z naší makrorecenze.

To, co se 100°C nepovedlo na debutové desce "Evergreen", zvládla zápodočeská parta s bravurou na té druhé. A jelikož se říká, že právě až druhá placka je tou, která je pro budoucnost kapely směrodatnou, dalo se očekávat, že další vroucí novinka bude opět trefou do černého a potvrdí nemalé ambice formace na tuzemském trhu. Podle hlavní recenze Ondřeje Pravdy, který udělil nadprůměrnou osmičku, se tak opravdu stalo. Navíc se prý vyplnily proklamované sliby o kompletní proměně skupiny a jejího celkového přístupu - od jiného způsobu skládání, přes změnu producenta až po novou inspirací v textech. A co na to další pětice našich redaktorů? Při hodnocení alba se vzácně shodla a "Brant Rocku" nadělila pěkných dvaasedmdesát procent.

Honza Průša - Zpočátku těžko čitelné 8/10
Vztah ke kapele: Mám rád obě předchozí desky. A "Jagger's Not Dead" je geniální song.

Po dvou zdařilých albech posun k novému, modernímu a světovému rock 'n' rollu pro 21. století. To slibovaly promo materiály a ještě před tím, než člověk zaslechl jediný tón z třetího alba mariánskolázeňských 100°C, hovořili o výjimečné události. A nekecaly. Přiznám, že na prvních pár poslechů to tak jasné nebylo. Nechápavě jsme se na sebe s kolegou v práci dívali a znovu jsme pouštěli desku od začátku. Tápali jsme nad novým, ne snadno uchopitelným albem, jehož charakteristikou je obrovský důraz na elektroniku, převrstvené písničky, které nedají uším odpočinout, a hlavně počáteční nečitelnost. Navíc když si konečně na tu změnu zvyknete, obrátí kapela o 180 (nebo 100)° a na samý závěr desky zařadí zas úplně něco jiného, jemnou a velmi silnou skladbu "New Years Day". "Brant Rock" není nic pro konzervativní uši a cesta k němu se nehledá snadno. Ale díky několika záchytným bodům jako "Am I Ready" nebo singlové "Cream" nebudete dlouho bloudit. Je nejvyzrálejší deskou 100°C, odvážným krokem kapely, která nechce zůstat stát na jednom místě. Jen tak dál.

Petr Adámek - Lázeňská parta překvapuje odvahou (7/10)
Vztah ke skupině: 100°C znám od jejich počátků a cením si na nich zejména originálního přístupu k muzice. Z předchozích alb mám raději debut.

Stále se najdou hudebníci, kteří velkohubě mluví o hudební progresi, ačkoliv stále stojí na místě. To však není případ novinky mladých pánů z Mariánek. Po dvou letech práce svým posunem většinu fanoušků překvapili, ne-li dokonce zaskočili. Změna labelu rozvázala po tvůrčí stránce Stupňům ruce a bez nadsázky lze konstatovat, že "Brant Rock" není volným pokračováním předchozích dvou nahrávek, ale naprosto novou etapou. Nový materiál je složitější a dospělejší, ubylo bezstarostné rozjařenosti a houpavých melodických hitů. Klasických rádiovek je na desce poskrovnu, což ale není ke škodě. Mrzí absence experimentálních výletů do reggae a dubu, ty mě v minulosti svým originálním zpracováním vždy bavily. V současnosti tak Stupně odhalují nový výraz, jenž se tváří o mnoho více elektronicky a celkově se více blíží českému modelu britského pop-rocku (také jste tu a tam "zaslechli" Southpaw nebo Roe-Deer?). Popravdě řečeno jsem od novinky čekal něco jiného, možná méně elektroniky a více kytar, možná ne až tak dramatické odvrácení od dosavadní tvorby. Přesto je "Brant Rock" nadprůměrné album se zajímavě zpracovaným zvukem a výrazným potenciálem k úspěchu v zahraničí. Pokud jde o tuzemské posluchače, zejména současné fanoušky, nejsem si jistý, dokáží-li takto odvážný, nonkomformní materiál přijmout.

Honza Balušek - Tvrdý pop. Nebo pop natvrdo? (7/10)
Vztah ke kapele: Z předcházejících dvou desek jsem slyšel pár singlů a viděl pár videoklipů. Přišlo mi to sice docela zajímavé, ale tím to pro mě skončilo.

Mariánskolázeňská úderka to má nějaké pomíchané. Po přestupu od molochu Sony BMG k menšímu labelu Indies Scope natočili běžnému posluchači nejpřístupnější desku. Jejich podivný mix reggae a všeho ostatního, který tvořil základ prvních dvou alb, vystřídal pop ne nepodobný Southpaw (ať zůstaneme v Česku). Prvních několik poslechů jsem byl vyloženě nadšený, protože nahrávka skvěle zní a končí nádhernou, pomalou skladbou "New Years Day", která ve mně vždy zanechala dojem něčeho výjimečného. Trošku s odstupem mi ale vadí tvrdý zvuk. Je to pop, kytar tam není moc, ale celkově zní deska tvrdě a místy až nepříjemně. Jako by kapela sice chtěla natočit desku plnou hitů, ale na druhé straně se za to drobet styděla a chtěla posluchačům zážitek co nejvíc znepříjemnit. Někdy to funguje, někdy ne. Stupně každopádně nahráli moderní světovou desku, které místy chybí jen ještě trošku silnější melodie, jež by album táhly. A pochválit určitě musím skvělý obal a v limitované edici i přiložené remixové cédéčko. Tak se to má dělat, aby byl důvod cédéčko koupit.

Dan Hájek - Rozvázaný vztah po třetí odmocnině (7/10)
Vztah ke kapele: Mariánské Lázně rulez! Přesto drobet zchlazený vztah na dálku.

Znáte to, celou dobu o něco usilujete, snažíte se rozpoznat zajímavou osobnost a pak z nenadání přijde podraz, který vám vybudovanou konstrukci rozboří. Míra destrukce je však odlišná případ od případu. 100°C se rozhodli jít trošku jinou cestou a více než kdy dříve pokukují po tom, co frčí a co má svým způsobem český posluchač rád. Jasným příkladem je "Party Is Over" s lehkou reinkarnací IAMX, no hezké, ale proč to? Jsem spíše zastáncem "Collage" a nemám rád náhlé změny. Joshua a spol. neutekli úplně do neznáma, ale barevnost předchozí snahy nahradili stylovou pestrostí. "Brant Rock" je přesto ucelené a ačkoliv jsem fanda elektroniky, čekal jsem jí větší množství. Waldes sice odvedl lepší zvukařskou práci než na "Boys Make Noise" Southpaw, ale dalo se z toho vytěžit ještě více. "Who I Am" nebo "Love Me Like A Queen" na koncertech budou fungovat a "New Years Day" zapadne jako poklidné loučení s danou štací. "Brant Rock" není zklamáním, je to vykročení na stranu. Můj vztah se drobet zkomplikoval, jak klasické pro hledače neprobádaných a nestojatých vod.

Tomáš Tenkrát - Konečně ta správná hudební koláž (7/10)
Vztah k interpretovi: Ale co bych to neřekl?! Klidně to řeknu. Mé sympatie k téhle kapele přetrvávají už od jejich vítězství v Coca-Cola PopStar. Ha.

"Brant Rock" je nejlepší deskou těchto mariánskolázeňských bouráků. Konečně byl nastolen velmi slušný zvuk nahrávky, který je podpořen především propracovanými aranžemi. Nicméně zároveň jakoby se 100°C oprostili od těžkopádných, dá se říct až dubových spodků a útočili rovnou, bez nějakých zbytečných kliček, na melodickou stránku věci. Myslím, že byl záměr udělat desku, která by fungovala v rádiích (jenže víme, jak to tady je), ale zároveň nenabyla podbízivosti a nekonfliktní vtíravosti, kterou poslední dobou trpí třeba Support Lesbiens. A to se povedlo, vždyť se tady střídají hity (v čele jednoznačně s letně přítulnou "Cream") se skladbami, které po prvním poslechu možná působí prázdně, nicméně se po chvíli otevřou a nastolují to, na co u bodu varu čekám už od první desky. Bez zbytečných okolků střely doprostřed terče = žádný nudný song, jen příjemná jízda ke kraji stříbrného kotouče. Mám rád alba, u kterých lze poslouchat všechny nástroje, případně elektronické linky a vždy se je čeho chytnout, u tohoto alba to lze a to je za bod. Zkušenosti se tedy konečně projevily. Sice došlo k omezení dechů, což mě mrzí, ale to se vykompenzovalo konečně spolehlivými a fungujícími elektro-kudrlinkami. Přesto, že se nejedná o žádný megaoutofczechmusic počin, není sprostým slovem říct, že se tady zase konečně něco povedlo. Takhle si totiž představuji onu vymydlenou hudební koláž.

Album: 100°C - Brant Rock
Průměrné hodnocení: 7,2/10
Celkový čas: 50:18
Skladby: Intro, Who I Am, One Time, Cream, TV, Party Is Over, Single Boy, No Situation, Love Me Like A Queen, Elvis, Am I Really, Song Against Panic, Revenge Ocean, New Years Day

Související články

100°C, Lety mimo a NiceLand vyrážejí na Open Air Festival Tour 2012 (Tiskové zprávy)
100°C - Přece nebudeš jezdit do smrti trabantem (Rozhovory)
100°C - Live At Open Air Festival (Recenze DVD)
100°C vydávají koncertní DVD v nákladu sto tisíc kusů (Novinky)
Natalie Kocab, 100°C, Palác Akropolis, Praha, 22.2.2011 (Naživo)
Natalie Kocab a 100°C chystají v Akropoli slavnostní křest (Novinky)
Open Air Festival, Panenský Týnec, 12.-14.8.2010 (Naživo)
Videotermix: Jakub Johánek ze 100°C (Videotermix)
100°C, Goodfellas, Palác Akropolis, Praha, 13.1.2010 (Naživo)
100°C, Goodfellas, Palác Akropolis, Praha, 13.1.2010 (fotogalerie) (Fotogalerie)

Názory

Album týdne 22/2012

Sigur Rós
Valtari

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »