T.I. na novou desku čerpal síly zhruba rok. Nevím sice, co ten rok přesně dělal, ale rozhodně mu to prospělo. Na svém pátém albu se propracoval zas o kousek dál, tedy jestli je to ještě možno, protože už předchozí "King" byla jistota v branži.

Název "T.I. vs. T.I.P" je kombinací dvou přezdívek - T.I. je současný pseudonym Clifforda a T.I.P. byla jeho přezdívka, když byl malý. Nikdo mu prý tehdy neřekl jinak než Tip. Může se tedy zdát, že cédéčko by mohlo být postaveno na základech dětství, přes dospělost až po dokonalou kombinaci a symbiózu těchto dvou období. Takové myšlence nasvědčuje i to, že deska je rozdělena na tři části - "Act I: T.I.P.", "Act II: T.I.", "Act III: T.I. vs. T.I.P. The Confrontation".

Album mě utvrdilo v tom, že mám co do činění s někým, kdo je momentálně na hiphopovém Everestu. Kvalitě nasvědčují i hosté: Jay-Z, Busta Rhymes, Wyclef Jean, Nelly, Eminem. Jenže nejde jen o hosty, jde především o takzvaného krále jihu. A on dokazuje, že se posunul zase o kus dál. Jako příklad vezměme jeho úvodní singl, který již dávno křižuje také naše rádia a jmenuje se "Big Shit Poppin (Do It)". Chytlavá, melodická hudba, spodní tóny, které připomínají nějakou detektivku, a bezchybné beaty dělají ze songu naprostou špičku. A to nejen z téhle písně, ale z komplet alba.

"Act I: T.I.P." - písně mají opravdu punc určité dětskosti, jako by se potřeboval vyřádit a udělat něco bláznivého, z čehož sice bude pěkný průšvih a rodiče nebudou nadšeni, jenže jeho dětští fandové ho budou uznávat a on pomalu začne profesně růst.
"Act II: T.I." - dospívání. Uznání a zkušenosti už nějaké má, přestává tolik vyšilovat a začíná víc přemýšlet. Poznává nové lidi, přizval si velice kvalitní hosty, kteří mu v konečném důsledku pomohli mnohem víc než předchozí problémy.
"Act III: T.I. vs. T.I.P. The Confrontation" - nasvědčuje jakési porozumění a srovnání dvou odlišných světů. Možná "král" pochopil, že když se tyhle dvě jeho já propojí, vznikne něco tak jedinečného, že bude konečně pochopen a úplně sám sebou.

Deska mně vyrazila dech svou jedinečností, osobitostí, melodičností a tím, že skoro každá písnička je potenciální singl. Už zpočátku jsem od ní čekala dost a kladla na ni vysoké nároky, ale předčila mé očekávání. Tenhle kluk s věčně křivou čepicí to umí a na "T.I. vs. T.I.P." to jen mnohonásobně dokazuje.