V hlubokých vodách české undergroundové scény se prohání mnoho různorodých ryb. Tady plave mladý hbitý úhoř, tu a tam se mihne postarší líný sumec. Jednou za čas můžete narazit na rybu, která bude tak trochu jiná. Pár indicií: ačkoliv brázdí vody úctyhodných jedenáct let, nikdy nedostala chuť vyplavat blíže k hladině a raději zůstává v hloubkách, odkud si ji mohou vylovit jen zkušenější rybáři. Stylem se odlišuje od většiny ostatních ryb. Je to dravec, má sakramentsky ostré zuby a poslední dobou si, zdá se, libuje v country. Stále nic? Dobře, zanechme zoologie, přichází Status Praesents.

Něco po deváté se na scéně Rock Café objevil jediný předkrm před hlavním menu. Byla jím pražská formace Bogota System. V tu chvíli stál nejbližší člověk dobré tři metry od pódia a během jejich čtyřicetiminutového vystoupení se tato vzdálenost o mnoho nezmenšila. Ale to už je smutný úděl většiny předkapel. Zpočátku nepůsobila Bogota příliš jistě, první kousky mi přišly navíc bez nápadu. Ale po pár skladbách bylo vše v pořádku, což bylo znát i na pozitivních reakcích lidí. Největšího ohlasu se dočkala do ruda zabarvená píseň se vskutku opatrným refrénem: "Táhni do hajzlu / svině bolševická / táhni do prdele / kurvo politická!" Zdařilé intermezzo na bicí v další písni ukázalo, že kapela je na tom dobře i instrumentálně. Celá "kolumbijská" čtveřice působila přirozeně a přátelsky. Upřímně řečeno, jejich fúze HC a crossoveru nebyla nic, co už bych stokrát neslyšel jinde, přesto zanechali pozitivní dojem, což podtrhl v případě předkapely nezvyklý, ale zaslouženě vytleskaný přídavek.

Už když jsem se v onen teplý červnový večer blížil ke klubu, ze všeho nejvíce mě zajímalo, jak bude znít v podání těchhle HC-metalových chlapíků country, ke kterému se na poslední desce přiklonili. Vlastně: kdeže country, nenechte se mystifikovat názvem alba! Ačkoliv jsou na poslední desce slyšet určité posuny, ke country mají Statusové blízko asi jako Fidel Castro k demokracii. Že ani po deseti letech nemají zbytečné hvězdné manýry, dokázali hned v úvodu, kdy fanoušky nenechali čekat ani o minutku navíc, než bylo nutné, a vzduch rozčísli vypalovačkou "Dos Murrenos". Prostor před pódiem se viditelně zaplnil a divoká smršť mohla začít. Vzhledem k tomu, že většinu fanoušků tvořila omladina kolem dvaceti, která je plná síly, hned to v kotli jelo jedna báseň. Po "QSH" přišla na řadu pětice songů ze zmiňovaného posledního alba "Crematory Country". První z nich, "Cool Boy", dostatečně demonstrovala největší přednosti Status Praesents, totiž ohromnou živelnost. Velmi energická byla také samotná show.

Zpěvák stíhal agresivně řvát do mikrofonu, neuspořádaně šermovat rukama a ještě posílat do publika tak uhrančivé pohledy, až z toho šel mráz po zádech. Mezi skladbami si ještě občas přihnul z lahve vincentky coby balzámu na své hlasivky. Nejstarší člen samozvaných "machometalistů" obsluhující basovou kytaru máchal po celý koncert divoce svojí dlouhou hřívou, že by z toho žádný ortoped neměl radost. Ostatně celá kapela nechala na pódiu hezkých pár stovek kilojoulů. První třešnička večera uzrála při "Mandoline King", kdy vzal kytarista do ruky poprvé mandolínu. Velmi neobvyklý pohled. Zatímco se s ní v první polovině písničky spíš jen tak mazlil, v závěru nasadil tak zběsilou hru, div z ní struny nevyrval. Ať tak, či onak, počínal si víc než zručně. Následovalo pár starších pecek, neúspěšný pokus vyhopsaného fanouška o průnik na pódium, pár šťouchů loktem do žeber uvnitř kotle, druhá hudební záležitost s nevšedním osmistrunným nástrojem nazvaná "Of Horses" a základní hrací doba skončila nářezovou "What I Am". Ta je mimochodem věnována extremním sportům, jež mají SP v oblibě. Po malé občerstvovací pauze ještě dvě sady přídavků, to znamená dalších dvacet pět minut běsnění, a skupina nadobro zmizela v útrobách klubu, který po rekonstrukci stále září novotou. Jediným malým škraloupem budiž absence některých "zásadních hitů", ale to už je věc názoru...

Status Praesents s lehkostí předvedli, proč jsou na undergroundové úrovni považováni za vládce svého stylu. Country, nebo hardcore, dyť to máte jedno!

Status Praesents, Bogota System, Rock Café, Praha, 6.6.2007