Socialistickému školství se podařilo znechutit mé generaci mnohé, mimo jiné i lidovou písničku. Že může být lidovka podána vkusně a hlavně zajímavě, jsem poznával postupně a pomalu. Největší kus práce na mně svého času odvedl Čechomor, jehož rockové verze byly vždy mému uchu nejbližší. A teď je tu Tomáš Kočko s celou řadou svých spoluhráčů a se svým úchvatným slovanským (až na dvě výjimky) opusem "Poplór". Čím víc se tohle cédéčko točí v mém přehrávači, tím víc chápu, co vlastně všichni ti, které jsem nechápal, na lidové muzice mají. Ona je totiž krásná. Nebo lépe řečeno - když se dobře zahraje, tak umí být krásná.

Rockový nápřah, popová rozmanitost, lidová melodická naléhavost. Toho všeho je tahle deska plná až po okraj. Písně povětšinou právoplatně lidové (pouze dvě již výše zmiňované výjimky jsou z autorského pera hlavního protagonisty, zbytek je pouze aranžérsky upravený skutečně lidový materiál), zbavené svých původních názvů odkazují na místo svého vzniku. Kupodivu nijak nevadí jejich někdy poměrně dosti dlouhá stopáž (přes pět minut není žádnou výjimkou), bohaté nástrojové obsazení je vždy zvoleno velmi vkusně, a přitom zajímavě. Krom toho, že aranže ctí lidový původ písniček, lze slyšet zároveň (jakési dva v jednom) rock, blues či ska (to i přímo v názvu "Beskyd-ska"). Každý pes jiná ves, respektive jiná zem, a přitom to všechno výtečně drží pohromadě.

"Dú Valaši, dú, / až do Katmandú, / jeden nese česnek, / druhý nese pepřek, / třetí good vodu. / Dú, Valaši, dú, / až do Katmandú, / jeden nese jíšku, / druhý čerta v míšku, / třetí good vodu." Pokud vám tahle úprava známých lidových veršů přijde plná vtipu a elegance, tak přesně tak vám bude připadat celá deska "Poplór". Navíc oplývá výtečnou instrumentací, dobrým zvukem a nešetří ani na melodických sborech. A to vše pod rouškou nápaditě předělaných lidovek. Moc příjemné album.