Pátek, 22:37 - Vedle kompu se válí trocha bordelu, nějaké sirky, zmuchlaný papírek, nazelenalá hromádka. Od huby mi jde kouř, není to pára ze zimy, není to nikotinový odér. Dělám si atmosféru, chci splynout. Nikoli splynout s davem, ale splynout s proroky, s průkopníky, s velmistry marjánkového umění. Na kopci stáli, v cypřiši se smáli... jdou mi hlavou vlastní rýmy a zároveň s nimi mně dochází, že jejich smyšlenek nikdy nedosáhnu, nikdy nenapíšu "Nazdar, já jsem doktor Zelenej palec, už se vám stalo, že vám došla travka a prostě jste ji nikde nemohli sehnat? Tak potom zkuste moje pěstitelské rady. Ukážu vám, jak to vypěstovat uvnitř i venku!" Že se to nerýmuje? O to ale přece nejde, hlavně si zahulit a něco pro dobrou věc udělat, ne? O tom Cypress Hill vždycky byli, jejich výběr "Greatest Hits From The Bong" to jen potvrzuje...

... ten joint hoří dobře. Moc v něm nepraská, dostal jsem matroš jako víno. Obývák se už vznáší, všechno v něm poletuje, raduju se z toho, jak krásně barevné stěny mám. Do toho kdosi rytmicky odsekává cosi o zabíjení lidí. Latinská rytmika to je, hip hop taky. Co šluk, to taneční kreace, to nějaká vnitřní smyčka, to výlet historií 90. let. A do toho furt hrají ti Cypřišáci. Nutí mě poslouchat je čím dál víc, oblouzněn se otáčím k reprákům, vlním se a občas odskočím ke klávesnici. Nejde se toho zbavit, ačkoli by stačilo zmáčknout Stop. Jsme v půlce brka, v přítmí pozoruju nitku kouře, jak prochází lampičkovým světlem, jak se vlní a kroutí. "Takže ty chceš bejt rocková superstar, jo? Žít si na vysoký noze, ve velkym domě, mít pět aut. Seš kápo. Je tě plnej svět. Nesmíš nikomu věřit, musíš se furt rozhlížet!" To se prostě poslouchá samo...

... tahle raketa je cenná. Zhulíš se jinak, jednou frčíš na zavšivenym androši ze zaplivanýho pubu, potom se proletíš jako po skunku z Jižní Ameriky, trocha reggae neuškodí, pak dostaneš kytarovou nálož. Těžkou ganžu, co pálej jen drsňáci typu Freda Dursta, ale neumějí to pořádně ubalit. Projedu se vlastně na THC roller-coaster (jsem zmaštěnej, nevím, jak to je česky). Pomalu přestávám vědět, co dělám, slyším dobrý melodie, valí se na mě ze všech stran a jen se tomu směju. Jsou vtipné texty, nebo mozek vypovídá službu? Nevím, snad to první...

Sobota, 13:53 - Snažím se přečíst, co jsem to vlastně včera psal. Pouštím si k tomu Cypress Hill. Největší hity samozřejmě. Běhá mi mráz po zádech, jako když potkáte kočku, se kterou jste si onehdá skvěle pokecali, ale nevíte, jak na ni. Byl to prima večer, říkám. Chybí mi "What's Your Number?", mohlo zaznít víc věcí ze "Stoned Raiders" (a ne jen "Lowrider" jako bonus). Jenže na ně se nemůžete zlobit, vždyť oni to tak nemysleli, oni prostě řádili a bavili. A dobře. Sakra, už zase žmoulám v ruce filmovku a poklepávám zapalovačem...