Je jedním z finalistů první řady Slovensko hľadá SuperStar. Ze soutěže vypadl dřív, než by sám čekal, ale zaujmout stihl dostatečně. Jeho náklonnost k r'n'b je stejně silná jako náklonnost kolegy Franze k ostrovním kytarám a během soutěže to taky dával najevo. Jo a chodí s mladou Dvorskou. Tolik některá fakta a drby o Petru Končekovi, který si už během SHS říkal Black P. (Jak je ovšem možné, že nemá svůj web? A přes vyhledávač se čtenář dostane tak maximálně k pornu s černoušky!) Nejeden psavec zabývající se Fullerovým děckem ve slovenské mutaci hlásal cosi o vyspělejším projevu, než jakým je obdařen jeho český kolega Samer Issa, a tak těšení se na Končekův debut nebylo malé.

Ještě jedno jméno bude pro celkovou představu o desce důležité. Craig David. Tímto se vytovří trojúhelník. Vztah mezi vrcholy trojúhelníku Konček-Issa: Zatímco Brzobohatý jako producent sází na zvuk (a zapomíná tak na písně), pro Končekova producenta Oskara Rózsu je prvořadá píseň, v důsledku čehož trpí zvuk. Vztah vrcholů Konček-David: Tam je to teprve, panečku, pěkné. Jako když začínající televizní reportérka v přímém zpravodajském vstupu ohlašuje: "A na pódium teď přichází Craig David, totiž Black P a spouští hit 'What's Your Flava', totiž 'Moja r'n'b'." Podobných paralel (a zřejmě nejen z Davidovou tvorbou) se dá najít i víc, ale to není podstatné. Podstatný je závěr, který z toho vyplývá, a to pocit, jako by deska měla vyjít původně někdy v roce 2001 pod názvem "Born To Do It".

Kdo v trojúhelníku zabloudil, ale přesto ho zajímá, jak deska zní, nechť čte dále. Po pompézním smyčcovém intru (aka úryvek z "Dokončeného príbehu") protkaném obvyklými hláškami o nutnosti poslechu (vztah Issa a anglické "Listen!" - Konček a jeho "Počúvaj!") přichází "Moja r'n'b", kde podobnost s Davidem sráží právě zvuk. Když Black P zpívá: "Som sám sebe pán," zní to, jako když se natřepává peřina. Necitlivá montáž jednotlivých částí slok s usekanými nádechy dodává písni nepatřičné nepřirozenosti. Zbytek desky už tím ale netrpí (nebo tím netrpí aspoň tolik). Za zmínku stojí easy-listeningová "Krásny deň" a vůbec, celé album se neposlouchá špatně. Nebýt slovenštiny. Poměr jí a angličtiny je 8:3. Čechům může tento jazyk znít exoticky, exportní potenciál však v důsledku toho nepřekročí hranice Vysegrádské čtyřky. A když člověk poslouchá už tak dost nervní "Život", nemusí být ani kolega Koch, aby si všiml, že na projevu "Teraz je tu bóój, krutá realitáá / tak zamysli sáá nad zmyslom životáá" není něco v pořádku. Cynikové se ve finále ještě pobaví nad dojemným "Dokončeným príbehem", který kvůli absenci jakéhokoliv vysvětlení a obecnému "Spomínám rád, veď bol si jedným z nás," vede k pocitu, že píseň je o chlapci, který býval členem fotbalového manšaftu a prostě s tím seknul.

Dosti však filozofování, je na čase "Duši Petera Končeka" shrnout. Je to album plné nápaditých melodií, které lezou do hlavy takřka samy. Jako takové by měly snad i na tu sedmu. Slovenština, nepovedené texty a produkce, která se až příliš drží při zemi či v daleké rhythm-and-bluesové minulosti, desce "My Soul" ten bod sprostě berou.