Svérázní Finové jdou do kytarového tance

Finská skupina Waltari je v Česku dobře zabydlená. Jezdí sem pravidelně koncertovat a tuzemské publikum patří k jejím nejoblíbenějším. Kapela vždycky platila za jakési hudební chameleóny, což potvrdila i na novince "Rare Species", kde se vrací k tvrdým začátkům, jež mísí s tanečními rytmy a melodiemi.

6/10

Waltari - Rare Species

Celkový čas: 59:52

Skladby: One Day, Life Without Love, Megacity Rain, Dreamworld, What I Really Know, My Pain, Quick As A Day, Dream, Alone, Live This!, Wasting My Mind, No Limit / Your Funky Rhythm / Symphony Of Destruction

Autor je redaktorem iDNES.

Vydavatel: Sony Music / Bonton

Ohodnoť toto album

Finská skupina Waltari je v Česku jako doma. Podobně jako třeba britští Levellers jezdí do České republiky pravidelně koncertovat a dokonce tady měla vlastní bookingovou agenturu, protože není výjimečné, když v Česku udělají Waltari samostatné turné. Pravda, nikdy to nebyly žádné evropské hvězdy, ale v patřičných kruzích se o nich od poloviny devadesátých let ví jako o odhodlané a experimentům nakloněné skupině, která se štítí samoúčelnosti a stereotypu. Bohužel právě tomu se Waltari nevyhnuli na poslední desce "Rare Species", která oficiálně vyšla už někdy v březnu letošního roku a s níž se finská čtveřice v dubnu podívala na koncert do Paláce Akropolis.

Na mnoha hudebních serverech a v publikacích se nejčastěji setkáte s tvrzením, že Waltari jsou metalovou skupinou. A to, jak asi sami uznáte, je hodně nadsazené přiblížení. Přitom na "Rare Species" udělala kapela relativně velký krok vstříc tvrdým kytarám, ale pořád zůstávají Waltari sví a tak trochu nezařaditelní. Na novince jsou totiž možná až překvapivě elektroničtí a podivně zrychlení. Album má dvanáct skladeb a většina z nich odsýpá tak, jako kdysi slavné pecky ze "Sehnsucht" německých Rammstein. Ty ostatně sami Waltari v písních jako "Megacity Rain" nebo "Dreamworld" připomínají, jindy zase evokují chladné kytary Powerman 5000 ("Life Without Love"). V několika kouscích se ovšem proměňují v milovníky čistého rock'n'rollu s hardrockovou příměsí ("What I Really Know"). Problém ovšem spočívá v tom, že ačkoli jednou je v písní víc keyboardů a podruhé kytarových vyhrávek, muzika "Rare Species" ubíhá stále stejně a i melodické nápady party z Helsinek se podobají. Za rouškou zručné produkce a tušené invence je patrná křečovitá snaha natočit relativně tvrdé a moderní album, což samo o sobě nestačí.

Waltari jsou do určité míry velkou skupinou, protože taková "My Pain" ukazuje, jak dokáží bravurně pracovat s rytmikou a refrénovou melodií, a přitom je to jedna z "nejměkčích" věcí alba. Kytary holt nejsou všechno. Ony ty melodie, proklamovaná elektroničnost roubená na jakýsi metal a vůbec snaha experimentovat (?) utíkají dobře a docela dobře se i poslouchají, jenže v druhé polovině desky se vám začnou jednotlivé písničky plést a celé album splývat v jedno. Škoda, protože talentu a zkušeností je v případě Waltari na rozdávání. Zužitkovat to tak, aby z toho vylezl nadprůměr, je povinnost, člověk by ale čekal ještě víc. Což nezlepší ani coververze "No Limit / Your Funky Rhythm / Symphony Of Destruction", v níž vedle sebe stojí i Megadeth a 2 Unlimited.

• Waltari 6/10 ?????! (Kartsy, 26.10.2004 14:27) Reagovat

  Pokud jste novou (a dle mého názoru opět geniální) desku finských Waltari - RARE SPECIES ohodnotili na mírný nadprůměr (jak jinak chápat 6/10), zaveďte pro vaše "kvalifikované" recenze interní směrnici, ve které bude maximální hodnocení pro nahrávky tuzemských kapel končit na hodnotě 5/10 - to by totiž bylo opravdu OBJEKTIVNÍ.Váš (jak jinak) "dvojí metr" pro hodnocení tuzemských i zahraničních kapel je zřejmě produktem jakéhosi "nacionalismu" anebo nevím jak si to jinak vykládat!Najděte mi nějakou tuzemskou (nebo dokonce zahraniční) kapelu, která by co do invence a dokonalosti provedení sahala Waltari alespoň "po kolena". Bohužel žádná podobná kapela v našich luzích a hájích neexistuje (a hádám, že ještě dlouho existovat nebude).Waltari svojí poslední deskou (podle mě..a dalších několika stovek fanoušků, kteří svoji podporu vyjádřili na dubnovém koncertě v pražské Akropoli) potvrzují že i po více než jednu dekádu i nadále patří ke světové špičce progresivního rocku a k absolutní špičce "crossoveru". Takže tímto děkuji za pozornost a zkuste být příště více objektivní (anebo nedávat recenzi někomu, kdo nemá rád crossover).
  
  

• není metal? (Kostěj Nesmrtelný, 19.07.2005 11:39) Reagovat

  Ach jo, recenzente. Poslechni si album Yeah!Yeah!Die!Die! a pak plácej něco o tom, že Waltari nehrajou metal. Musicserver je web na hovno, desky tu recenzují nekompatibilní pitomci. Taková metalopolis.net, ač ryze amatérská, to je jiné kafe.
  
  

• to Kostěj Nesmrtelný: (SQUAREPUSHER, 19.07.2005 12:01) Reagovat

  nikdy bych si netroufl tvrdit ze Waltari hrajou metal. rozhodne pouzivaji metalove postupy, ale to je asi tak vsechno. chces rict ze deska Radium Round je metalova? to snad ne! kdyz se rekne metal, predstavim si Roba Halforda v kozenem ocvokovanem brneni. Waltari se vzdycky brali s nadhledem, coz se o metalistech vseobecne rict neda. kazdopadne je pravda ze nasi finsti pratele uz jaksi vycpeli a nejakeho radikalniho zlomu v jejich tvorbe se uz asi nedockame.
  
  

  • Re: to Kostěj Nesmrtelný: (heethen, 30.11.2008 17:35) Reagovat

    Hrají metal. Hrají rock. Hrají pop. Hrají operu. Hrají si. :-) Jsou to Waltari a rozhodně nevyčpěli. (a ano jsem si vědom toho, že odpovídám na několik let starý příspěvek :-) )
    
    

8/10

Recenze: Peter Lipa se ve studiu sešel s AMC Triem. Výsledkem je jemná nahrávka, ke které se budete rádi vracet Peter Lipa i AMC Trio jsou dobře známá jména slovenského jazzu. Respektované žánrové osobnosti se mnohokrát potkaly na pódiu, na studiovou spolupráci si ale musely počkat. Nakonec to ale vyšlo a výsledkem je koncem loňského roku... čtěte zde

Vydáno: 19.01.2026 00:00 v sekci Recenze

Naživo: Excelentní hlas Báry Basikové rozezvučel barokní perlu Vysočiny Začátky kalendářních roků se v muzice většinou odvíjejí dost líně. Chyba v matrixu se ale občas stane. Robbie Williams klidně nečekaně vypustí nové album a v Jaroměřicích se zase může odehrát odložený, původně vánoční... čtěte zde

Vydáno: 18.01.2026 17:00 v sekci Naživo

8/10

Recenze: "Nech, nebo ber" říká Vladimír Merta a dává počtvrté nahlédnout do svého písničkářského zápisníku jménem "Nejisté jistoty" Vladimír Merta jede na tvůrčí vlně. Jestli je za tím snaha zredukovat obsah textařských zápisníků, polibek múzy nebo strašák blížící se osmdesátky, to ví nejlépe on sám. Pro posluchače je podstatné, že série "Nejisté... čtěte zde

Vydáno: 18.01.2026 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Rain City Drive v Praze naznačili, že vystoupí i na Rock For People Přes nekončící popularitu a další série nemá americká show "The Voice" pověst soutěže, z níž by vycházely do světa hotové hvězdy - pokud tedy nepočítáme Morgana Wallena, Melanii Martinez, Cassadee Pope a pár dalších. Ale Matt... čtěte zde

Vydáno: 17.01.2026 16:15 v sekci Naživo

9/10

Video: Roman Holý radí v písni "O pytlíku a bříšku", jak se trefit (nejhorším) chlapům do srdce Roman Holý vydal na sklonku minulého roku druhou sólovku "Strážce klidu Vol. 2". Najdete na ní i perlu "O pytlíku a bříšku", v níž mimo jiné zazní "pytlík musí být prázdný a bříško pěkně plné". Svým způsobem jde o léty... čtěte zde

Vydáno: 17.01.2026 08:00 v sekci Audio / Video | Video