Do obchodů vstoupila nová naděje české metalové scény. Po Dolores Clan a Post-It vyslala česká vydavatelství do bojů o posluchače další představitele tzv. nu-metalu. Jsou jimi hip-hopem ovlivnění Cocotte Minute, kteří se prezentují na velkém debutu "Czeko". Vstup je to zajímavý, nikoli však úchvatný.
O debutové desce
Cocotte Minute jsme už na musicserver.cz psali vcelku hodně. Našimi stránkami jednak proběhlo několik novinek, jednak si zde mohli zájemci přečíst v dostatečném předstihu
průvodce "Czekem". Recenze je proto jakýmsi završením drobnohledu nad vstupem
Kokotů do velkého českého showbusinessu. Proč tolik pozornosti? Inu, těžko říct, snad jen, že české labely se snaží dohnat dávno ztracený nu-metalový vlak a
Cocotte Minute jsou jeho asi nejvěrnější a možná i nejnadějnější (oficiální) tuzemskou stíhačkou. Žánrově jsou čistší než
Post-It se Škworem, oproti
Dolores Clan mají navíc hlavně syrovou autentičnost. V kostce by se dalo říct, že "Czeko" je nejlepší velká česká nu-metalová deska. Ale tak jednoduché to není, když si uvědomíme, kolik těch velkých čistě nu-metalových desek vlastně vyšlo (takové
Post-It mezi ně neřadím).
Cocotte Minute mají rádi humor a nešetří jím ani na "Czeko". Humor to je většinou pořádně černý, někdy vlastně nevíte, jestli se máte smát, anebo raději skrytě závidět, jací že jsou hoši drsňáci. Kapela se možná v některých textech bere příliš vážně - to když zpívá o
hajzlech policajtech apod. ("L.A."), hospodskými verši z pecky "Co s načatým večerem" ale jasně dokazuje, že upřednostňuje nadhled a odstup. Ten je ostatně vlastní i hudbě samotné, protože kvintet sází mnohem více na přímočarost a posluchače zaujme jasně strukturovanou, na dynamických riffech postavenou písničkou. V popředí nestojí elektronické aranže, jejichž syntetické zvuky by modifikovaly tradiční rockový feeling. Naopak, důraz je položen na tepající rytmice sladěné s kytarou a povětšinou agresivním Zellerovým rapem. U spousty tzv. nu-metalových souborů velmi oblíbené hrátky se scratchingem, samply a keyboardy jsou tady pouze dalším nástrojem, který podbarvuje.
Ovšem, potud nic nového, a co bychom si nalhávali, ono nic nového ani nepřijde. O tom
Cocotte Minute nejsou. Naštěstí se ani nesnaží být. Co bylo výše vylíčeno, to lze slyšet v různých obměnách u
Limp Bizkit,
Taproot,
Quarashi, v náznacích u
Rage Against The Machine nebo
Papa Roach. K dobru je ovšem české formaci třeba přičíst, že více než zmíněné kapely sází na "tvrdost" a svým hudebním pojetím se více přibližuje řinčivému metalu. Podotýkám, že pouze přibližuje, neboť sami
Cocotte Minute se titulují jako rap-metalová banda, kterou opravdu jsou. Na rozdíl od takových
Linkin Park ale Češi kašlou na popovou podbízivost, intenzivněji hledají refrénová východiska v hiphopových výkřicích a jednoduchosti. Ne snad, že by dočista zapomněli na melodie, ale i když vezmeme za příklad hit "Měl bych tě sejmout", není to chytlavost, čím přitahuje pozornost, ale aranžerská jednoduchost á la
Cypress Hill ve spojení se zajímavým textem.
"Czeko" se rozhodně nestane událostí roku na tuzemském hudebním trhu. Jednak spadá do stále menšinového proudu, jednak to není deska převratná. Je to ovšem deska poctivá, která má několik hodně slibných momentů (např. "Bastard", "L.A.") a několik momentů
jen slibných.
Cocotte Minute se na debut podařilo vehnat ledasco z koncertní energičnosti a upřímnosti, což jsou jedny z hlavních atributů tohoto CD. Když je posloucháte, kapele - i když hraje
slabší kus - věříte každou vteřinu, která se k vám line. A za to tihle raubíři zaslouží pochválit.