-123 min. patří už dobrých šest let k domácí koncertní špičce. To je zcela bez debat. Logickou reakcí na četné povzdechy fandů nad nepřenositelností koncertní atmosféry na studiová alba je právě vycházející live album. A nejde o živák jen tak ledasjaký. Minuty se totiž při příležitosti jarní šňůry rozrostli do velikosti XL. Ostřílený jazzman Zdeněk Zdeněk zasedl za klávesy, perkusionista Miloš Vacík vytvořil bubenické dvojkombo s Martinem Vajglem a trojlístek vzácných hostů doplnil dechař Michal Žáček, známý mimo jiné z působení v doprovodných bandech Petera Lipy a Jany Kirschner.

Už exkluzivní koncertní složení napovídá, že Minuty při natáčení v pražském klubu Akropolis nejen funkrockově bouřili, ale víc než kdy jindy se společně s nadšeným publikem jazzově pohupovali. Těžiště zvukově vycizelovaného záznamu tvoří písničky z poslední řadovky "Home", jimž vévodí na ploše jedenácti minut rozprostřená skladba "Amy", ozvláštněná exotikou vonící improvizační pasáží. Z prvního, jednoznačně nejhitovějšího alba "Shooba Dooba" se na desku dostala pouze krásná balada "September", která se hlavně díky Zdeňkovým klávesám rozzářila dosud netušenými barvami. Druhou desku "Try" zastupuje údajně koncertně nejfrekventovanější skladba "Hey, Son", skalní fandy potěší do Karibiku vábící "novinka" "So Tre Ma Po" a všechny ostatní, kteří ještě nepoznali, čeho všeho je intuitivně propojené trio Bína Janáček Vajgl schopné, jistě omámí okamžitá pódiová improvizace nazvaná "Dada Blues".

Je více než pravděpodobné, že jste od Minut čekali naživo větší nářez, ale přesto - nebo spíš právě proto - je tahle vnitřně ohromně energická deska, která u nás ve své kategorii nemá moc konkurenci, trefou do černého. -123 min. jednoduše neřeší styly a trendy a inspiraci sbírají v Latinské Americe, u černošských bluesmanů či rockových kytarových mágů, stejně jako u protřelých funkerů a soulmanů. Přitom jim evidentně není cizí ani hudba přicházející k nám z Východu nebo dokonce z Afriky (viz Bínovy "arabské" nápěvy). Ze všech po světě sesbíraných střípků pak tahle nakažlivě pozitivní parta sestavuje výsostně muzikální mozaiku. A baví se u toho stejně dobře jako zástupy fanoušků. Co víc si přát? Velice příjemný dojem z "XL Live" pak už jenom podtrhuje Janáčkem a Bínou navržený, designově čistý digipack se stručným komentářem ke každé skladbě.