Mladým, leč už dospělým punkerům Zpraku vyšla na labelu Cecek Records debutová deska "Budoucnost chceš znát", která pokračuje v linii vydařených alb této firmičky. Vysokorychlostní trio sází nejen na tři akordy a anarchistické výkřiky, ale také na melodie, zajímavé texty, hudební barvitost a konečně i na humor.
7/10
Zpraku - Budoucnost chceš znát
Celkový čas: 37:45
Skladby: Elle, Zlatý časy, Vlak nadějě, Chceš...?, Děkuji, Miloš (na přání), Prosluněný ulice, Dědictví, Špatnej, blbej, jinej?, Do Itálie, Televizní hrdina, Na seně
Autor je redaktorem iDNES.
Vydavatel: Cecek Records
Když si debutové cédéčko
Zpraku "Budoucnost chceš znát" šoupnete do přehrávače, vyplivne na vás verše:
"Bez tebe doma zase sám / večeří přepíná ten krám / vyrůstá v nudě stupidního pokoje". Podkresleny škrábavou kytarou a šup šup rytmikou, Punk Is Not Dead!
"Matičko ambiciózní / možná, že trochu znervózníš / až zjistíš, že se kluk fedruje perníkem," pokračují později
Zpraku v téže písni "Elle". Je to silné, je to výstižné, je to přesné. Úvodní píseň nasazuje přisprostlý tón, který ovšem, jak můžete sami posoudit, má daleko k banalitě a všednímu tlučení pantem. Vůbec rodinná problematika je tomuhle triu blízká, vztahy a láska, že bychom se vrhli na psychoanalýzu a zapomněli na kritiku... Nebude třeba, hudby je dost, zarostlá ega přenechejme jiným.
No tak předně bychom si měli přiznat, že
Zpraku jsou duší punkeři. Ale ne ti ušmudlaní, ověšení kancelářským kovem a špinavou kůží, nýbrž ti relativně upravení, přece ti civilní. Skatepunkeři? Ano, možná. Tomu by odpovídaly některé jejich texty, v nichž kluci hledají cestu k holkám a ty zase od nich, ve kterých rebelie bují a tepe pubertální ješitností. Pak ale vykouknou dospělí se svými problémy, krize rodičovské péče, samota a drogy; všechno roubováno do městské lyriky bez patosu, přesto s nápadem a tragičností zároveň. Vlastně ta deska "Budoucnost chceš znát" není vůbec tak jednoduchá, jak bychom si třeba představovali, že by měla být, když někdo skáče na prkno a odráží keckou první dlažební kostku.
Dělat dobře punk je obtížné, protože dělat dobře cokoli je náročné. Není snadné překročit stín tasený zástupem dalších, nevstoupit do něj a nenechat se jím pohltit.
Zpraku se to ze dvou třetin podařilo mu uniknout, z jedné zůstali zajatci japonských ostrovů plných stereotypu. Těch šedesát šest procent jsou odbočky do HC, neodmyslitelný humor, zatraceně slušné řemeslo, sympatické melodie (hlavně "Prosluněný ulice") a profesionální úroveň, která se váže ke každé pídi tohohle debutu - obalem počínaje a zvukem konče.
Nebylo by fér jakoby zapomenout na třicet tři bodíků, které se radují, že zůstaly skryty v šedi a nemusejí vyčnívat. Tak, což není neobvyklé, ne všechny pecky se povedly, proto třeba "Do Itálie" nebo "Na seně" rozhýbe ztuhlá kolena jen stěží. Punkeři holt pokaždé musejí napsat několik kusů, které nemají dobrou melodii ani výjimečný text, ale zato se na ně dá pořádně zapogovat na koncertě a rázem se z toho stane bomba, ač to není moc k poslouchání.
A to zase prrr, už slyším za sebou. Stejně je ale jasné, že "Budoucnost chceš znát" je dobrá deska. Až překvapivě! Je na ní dost místa k odpočinutí, zastavení se, dokonce i zamyšlení. A toho paření, no, jemináčku!