Autoři písní a postavy shrbené za nahrávacím pultem ovládly pop. Říkejte jim producenti. Jsou důležitější než krásné tváře interpretů. Ačkoliv to na první pohled nevypadá, jsou to oni, kdo tahá za nitky. Co takový producent dělá? Narozdíl například od filmového producenta rozhodně neshání peníze (ty naopak shání firma toho či onoho zpěváka, aby si je mohla dovolit). Producent skladbu napíše, předloží ji interpretovi, který k ní napíše text a přidá ho na hotový instrumentální základ, který většinou vytvoří také producent nebo ho nahraje se studiovými hudebníky. Že nikde není místo na interpretovu originální hudební vizi? Budeme si muset pomalu zvyknout, že zatímco zpěváci a zpěvačky odcházejí a přicházejí, producenti zůstávají.

Není to samozřejmě nic nového. Kde by byli The Beatles bez George Martina, U2 bez Briana Ena nebo Daniela Lanoise, Happy Mondays bez Paula Oakenfolda, Janet Jackson bez dvojice Jam & Lewis nebo Michael Jackson bez Quincy Jonese. Každá hudební epocha má nejen slavné interprety, ale také - a snad mohu říci, že mnohem důležitější - architekty jejího charakteristického zvuku - Giorgio Moroder (Donna Summer, Sebastian) stvořil zvuk disco music 80. let, Rick Rubin proslavil spojení rocku a rapu (Beastie Boys, Red Hot Chili Peppers, ale také Slayer) a třeba Nigel Godrich je poslem revivalu kytarové psychedelie nového tisíciletí (Radiohead, Beck, Travis). A to jsou jen malé příklady. Je docela pravděpodobné, že po dnešní epoše, ve které se hvězdy střídají stejně rychle jako spodní prádlo, zůstanou v kolektivní paměti místo interpretů jen jejich producenti.

Hip hop, R&B nebo soul, jednoduše černošská hudba nebo urban music dominuje největším hudebním trhům angloamerických zemí a silnou pozici má i v západní Evropě. I popové hvězdy, které se dříve spoléhaly spíše na sladkobolné balady ze středního proudu, se začaly orientovat na módní zvuk urban music. Producenti černé pleti nakazili svojí hudbou celé spektrum popu. Zatímco v rockové hudbě káže zákon maximální autenticitu, aby interpret byl zároveň i autorem písně, v černošské hudbě to není nutností. Proto také vedle velkých osobností pěveckých, existují i důležité postavy autorské nebo aranžérské. Největší osobností asi už na věky zůstane Quincy Jones. Renesanční skladatel se podepsal pod stohy desek včetně těch od Milese Davise, Franka Sinatry až po Michaela Jacksona. Mezi jeho následovatele v 80. letech patří například Babyface (autor hitů pro Whitney Houston, Madonnu nebo Boyz II Men), dvojice Terry Lewis a Jimmy Jam píšící hlavně pro Janet Jackson, Teddy Riley (Blackstreet nebo Mary J Blige) nebo autor hitů TLC Dallas Austin.

Devadesátá léta s sebou přinesla pomalu postupující dominanci R&B a hip hopu. Hiphopoví fanoušci i odborníci uznávají nedoktnutelé trio geniálních producentů, kteří udělali z hip hopu globální hudbu. Patří mezi ně DJ Premier (klasická alba rapperů Nase "Illmatic", Jay Zho "Reasonable Doubts" nebo jeho vlastní projekt Gang Starr), Prince Paul (spolupracovník inovátorů De La Soul a Tribe Called Quest) a Dr. Dre. Ten z nich jako jediný promlouvá výrazněji do dění na scéně černošské hudby dodnes. Dre dostal na vrchol 2Paca, jeho vlastní alba ze začátku 90. let "Chronic" a "2001" zrodila styl zvaný g-funk a slávu rappera Snoop Dogga a s novým miléniem vypustil svůj dosud největší projektil - bílého potížistu Eminema. A aby toho snad ještě nebylo málo, tak mu za nastartování kariéry děkuje i loňský objev 50 Cent, pro kterého napsal hit "In Da Club". Dre prý nyní souběžně pracuje na rapové opeře, své další desce (prohlašuje, že to bude album, které změní dějiny hudby) a novinkách pro Eminema a 50 Centa.

Vedle Dr. Dre patřila 90. léta ještě producentovi Wu Tang Clan The RZA, který měl prsty i ve většině úspěšných sólových kariér svých svěřenců Method Mana, GZA, Raekwona. V posledních letech si vystřihl několik filmových soundtracků ("Ghost Dog: Cesta samuraje" a "Kill Bill"). Jeho současné projekty však už hitparády moc nezajímají. Dalším newyorským producentem velkého jména je objevitel Notoriouse B.I.G. a dalších hvězd - rapper a hitmaker Puff Daddy / P. Diddy. Bývalý přítel Jennifer Lopez však nepatří mezi ty pravé producentské dříče - netráví ve studiu desítky hodin nad jedním beatem, nýbrž má na černou práci u mixážního pultu svoje lidi a sám prý dělá jen klíčová rozhodnutí.

Velmi důležitou postavou současné urban music je Tim Mosley alias Timbaland. Ten nejprve stvořil hvězdnou kariéru pro své známé z dětství - zpěváka Ginuwine, rappera Magoo a hlavně Missy Elliott, se kterou spolupracuje dodnes. Největší dopad na dějiny popu však mělo jeho spojení se zpěvačkou Aaliyah. Jejich společné singly "Try Again", "Are You That Somebody?" nebo "We Need A Resolution" zrodily nový hudební žánr - kybernetický pop. Spojení experimentálních hiphopových rytmů, které Timbo "naposlouchal" v evropské undergroundové elektronice, jamajském dancehallu i asijské lidové hudbě a nadpozemského vokálu vynikající zpěvačky přineslo zrod inteligentního popu, který byl zároveň provokativní, novátorský i sexy. Ačkoliv je Timbaland na špičce popových producentů už neuvěřitelných osm let, jeho styl se neustále vyvíjí. Z jeho posledních skladeb měla největší úspěch "Cry Me A River" Justina Timberlakea. Nedávno ale prohlásil, že už je unavený z hip hopu a v budoucnu se hodlá věnovat jiným žánrům. (Šeptá se o jeho spolupráci s Coldplay nebo Radiohead, jistá jsou ale alba s LL Cool Jem a Brandy).

Z imitátorů Timbalandových kybernetických beatů se nejvíce proslavil mladý producent Rodney Jerkins Jr., kterého si pozval Michael Jackson jako hlavního hitmakera pro album "Invincible". Proslavil se hlavně jako autor písní pro Destiny's Child. S nimi je spojený i Kevin She'kspere Briggs. Do stejné skupiny patří jména jako Swizz Beatz nebo Irv Gotti, hitmaker pro Ashanti a Ja Rulea a nebo Rockwilder, který píše hity pro Jay Zho, Bustu Rhymese nebo Redmana. Pro ně všechny je typické splývání rozdílů mezi R&B, hip hopem a popem. Mezi přímé potomky Timbalanda můžeme s klidem zařadit i producentské duo Pharell Williams a Chad Hugo - alias The Neptunes. Ti šňůrou hitů ovládli žebříčky posledních několika let a pokud pozorně čtete musicserver, nebude pro vás jejich jméno neznámé. Jejich typický zvuk vychází z Mottownského soulu, p-funku George Clintona, Prince i diska. Jejich prvním velkým hitem bylo Jay Zho "I Just Wanna Luv U" a pak následovaly desítky dalších. Jmenujme třeba "Hot In Herre" Nellyho, "Milkshake" Kelis a "Rock Your Body" (a drtivou většinu alba "Justified") Justina Timberlakea. Když si je do studia pozvala i popová princezna Britney Spears a natočila s nimi odvážný singl "I’m A Slave 4 U", potvrdila jejich výsostné postavení. The Neptunes patří mezi nejpilnější postavy v hudebním průmyslu a jejich zlatých rukou využil v černošské hudbě už kdekdo. Kromě budování kariéry svých klientů si bez problémů odskočí do studia a natočí výborné album funk-rockového projektu N.E.R.D nebo vlastní album "Clones". I Neptunes prohlašují, že vláda hip hopu brzy skončí a - věřte tomu nebo ne - chtějí se pustit do produkování country. Letos si jich konečně všimla i Americká hudební akademie a udělila jim cenu za Producenty roku.

Že zásoba talentovaných producentů, kterými urban music infiltruje pop, je bezedná, svědčí i nejnovější producentská hvězda - Kanye West. Původně rapper, který si začal skládat svoje instrumentální podklady, než zjistil, že je v tom lepší než v rapu. West se proslavil svérázným zacházením s fragmenty starých soulových pecek, které bez milosti zrychluje a dělá z nich refrény zpívané šmoulím hlasem. Ač to zní velmi nepravděpodobně, opravdu to funguje. West už má na kontě dva americké hity číslo jedna - "Stand Up" Ludacrise a "Slow Jamm" Twisty, i u nás dobře známou skladbu "You Don't Know My Name" Alicie Keys a hlavně čerstvé nové album "College Dropout", které nejen produkoval, ale i narapoval. Není pochyb, že ze svého debutu bude postupně vytahovat další a další hity, protože je to album opravdu vynikající.

Poslední hiphopový producent, kterého zmíníme, se jmenuje Lil Jon. Pracovitý DJ, kterému trvala cesta na vrchol delší dobu, než je obvyklé. Dlouhá léta stál za hrubým zvukem jižanského hip hopu, kterému se říká Dirty Sound (on sám prosazuje název crunk). Loni se mu konečně dostalo uznání, několik jeho singlů dosáhlo do první desítky amerického Billboardu. Letos v únoru se mu pak povedlo dostat společně s Usherem "Yeah" na číslo jedna Hot 100, kde trůní dodnes.

Z popových producentů, kteří působí mimo urban music, jmenujme hlavně producentsko/autorskou trojici The Matrix. Autoři písní pro Avril Lavigne, Christinu Aguileru nebo Liz Phair prodlužují životnost rychle se kazících teenagerských hvězdiček. Brzy - zdá se - převezmou roli švédských producentů, jako jsou Max Martin (autora hitů Britney Spears, Backstreet Boys nebo Celine Dion) nebo Jörgena Elofssona (Will Young, Steps).

Jména, která jsem zmínil v tomto článku, nejsou u nás příliš známá. Běžnému posluchači stačí tvář za mikrofonem a zbytek je mimo jeho rozlišovací schopnost. Pokud si ale chcete rozšířit hudební obzory a najít třeba určitě spojitosti mezi vašimi oblíbenci či získat podobnou hudbu k té, kterou máte rádi, proč se nepídit po autorech.