Prvních deset let fungování Olympicu považuje hodně lidí za tak zvanou "zlatou éru". Nemám taková škatulkování rád, navíc si myslím, že v každé etapě měl Olympic okamžiky skvělé i méně zdařilé. Na tomto DVD se však můžeme plně soustředit na zmíněnou první dekádu. Hlavním obsahem nosiče je více než hodinu a půl trvající proud dvaceti tří klipů neboli televizních písniček, prokládaných vzpomínkami jednotlivých protagonistů, kteří v daném období v Olympicu hráli. A co že je tedy možno vidět a slyšet?

Písně i vzpomínky jsou řazeny chronologicky a jsou vždy zaměřeny na nějaký více či méně přelomový okamžik. Počátek tvoří první televizní píseň "Adresát neznámý", kterou natočil Olympic jako doprovodná kapela Karla Gotta, následuje první vlastní píseň "Dej mi víc své lásky" (Petr Janda i Pavel Chrastina opět převypráví notoricky známou historku o vzniku této legendární písně), a první dramatická personální změnu, kterou byl odchod baskytaristy a dvorního textaře Pavla Chrastiny a jeho nahrazení Janem Hauserem na postu basisty a počátek spolupráce s externími textaři, zejména Zdeňkem Rytířem ("Sluneční píseň"). Příběh pokračuje další lidskou obměnou (Petr Hejduk za Antonína Pacáka na postu bubenickém, Jiří Korn za Jana Hausera u baskytary a odejití doprovodného kytaristy Ladislava Kleina), který měl za následek i razantní změnu stylu, kterou zde prezentuje třeba "Planetář", končí se příchodem "baskytarové definitivy" Milana Brouma a písní "Slzy tvý mámy".

Jak vidno, potenciál k opravdu skvělému hudebnímu DVD dokumentu úžasný. Zda byl však v plné míře tento potenciál naplněn, o tom by se dalo s úspěchem pochybovat. Vzpomínky hudebníků mezi písničkami jsou většinou velmi zajímavé, vyprávěné s nadhledem a více než třicetiletým odstupem. Chybí vlastně jen František Ringo Čech, který si dodnes nemůže s Petrem Jandou přijít na jméno, a jeho role v Olympicu byla vskutku jen epizodní, a pak pochopitelně zesnulí Miroslav Berka a Petr Hejduk. Také zpěváci, které Olympic v počátcích doprovázel (Bobek, Laufer, Přenosilová atd.), prostor nedostali, ale dokument alespoň není "ukecaný", soustředí se na písně. Čímž se dostáváme ke zvukové a obrazové kvalitě. Že se občas původní obrazový záznam z doby vzniku písně nedochoval a tudíž slyšíme originální zvuk, ale vidíme novější obraz ("Fůra chyb" z pořadu TKM z roku 1981, "Inzerát" z Hitšarády 1984, "Únos" z Hitšarády 1984), to by nevadilo. Ani nová obrazová montáž k původnímu zvukovému záznamu "Bon soir Mademoiselle Paris", ke které se žádné dobové obrázky nedochovaly, nijak neruší a píseň by velmi chyběla. Veliká škoda je, že se nepodařilo pro DVD získat autentický záznam písně "Slzy tvý mámy" z Bratislavské lyry 1973, který vlastní a nepochopitelně neposkytla Slovenská televize. Daleko smutnější ale je, že se pravděpodobně nikdo ani nepokoušel archivní záběry jakkoliv ošetřit, vyčistit. Tak třeba "Adresát neznámý" či "Trezor" vidíme v kvalitě, na kterou jsem býval zvyklý u babičky na chatě před dvaceti lety, kde jsme s dědou lezli s anténou po střeše nebo hrušce a stejně nic obrazu k ostrosti nepomáhalo. Navíc zvuk je sice stereo, ale k na obalu DVD avizovanému Dolby Digital 2.0 má daleko. Není o mnoho kvalitnější (pokud vůbec) než z CD. A na lehké "odfláknutí" DVD ukazuje i to, že pokud zvolíte v menu možnost přehrát pouze klipy bez komentářů mezi nimi, vždy na začátku každého klipu zahlédnete před písní vzpomínajícího muzikanta, případně zaslechnete poslední jedno dvě slova, což působí vysloveně rušivě. Stručně a jednoduše řečeno - skvělý materiál, který si zasloužil mnohem více péče při zpracování pro DVD.

Jako většina DVD i toto obsahuje bonusové materiály a ty jsou vskutku lahůdkové. Jedná se o filmeček "Horečka", natočený Krátkým filmem v roce 1964, který se snaží o zdokumentování fenomému beat (potažmo rock'n'roll) takovým způsobem, aby na jednu stranu našim občanům ukázal, jak podivná tato hudba je, a zároveň mladým přinesl tuto hudbu na televizní obrazovku, protože pro mladé především, že, soudruzi. Druhým bonusem je pak "Olympic v Paříži" z roku 1969, což je vlastně klipový pořad natočený v nádherných exteriérech města nad Seinou. Oba bonusy jsou krásným dobovým svědectvím (a u nich nevyčištěný obraz a zvuk nevadí, autenticita je důležitější).

Závěrem ještě pár slov k bookletu, nebo lépe řečeno vloženému oboustraně potištěnému listu papíru, který se jako booklet tváří. Milé je, že se dočteme, ze kterého roku a kterého filmu, vystoupení či pořadu píseň pochází a kdo v tu chvíli v Olympicu působil. Ovšem věřte nevěřte, to je spolu s poděkováním lidem a institucím, které umožnili DVD vzniknout, opravdu všechno. Žádné fotky, žádné texty písní, žádné zasvěcené průvodní slovo, ba ani autoři písní. Znovu naprosto nevyužité možnosti, které se u takového projektu nabízejí naprosto samozřejmě. Škoda, přeškoda.

Sečteno a podtrženo - DVD "Olympic 1 (1963 - 1973)" obsahuje spoustu zajímavého materiálu k poslechu i pokoukání, ovšem zpracování celé dílo vysloveně shazuje. Zvuk, obraz, booklet - to všechno mohlo a mělo být lepší. Nemluvě o tom, že ovládání v menu občas stávkuje a výběr kapitol či bonusů na impulsy z dálkového ovládání přestanou reagovat a vy se musíte vrátit zpět do hlavního menu a začít znovu, či že uprostřed písně "Dynamit" je jakási chyba, která způsobí zastavení přehrávání a vy musíte několik vteřin přeskočit. Myslím, že by se tvůrci měli u avizovaných pokračování, která vyjdou na jaře a na podzim tohoto roku, těchto chyb vyvarovat.

DVD k recenzi poskytlo vydavatelství Best I.A..

DVD: Olympic - Olympic 1 (1963 - 1973)
Hodnocení: 6/10
Celkový čas: cca 120 minut (94 + 26 bonusy)
Skladby: Adresát neznámý, Oh, Boy, Fůra chyb, Hvězda na vrbě, Trezor, Dej mi víc své lásky, Nebezpečná postava, Snad jsem to zavinil já, Želva, Psychiatrický prášek, Pohřeb své vlastní duše, Čekám na zázrak, Elixír, Sluneční píseň, Dynamit, Bon soir Mademoiselle Paris, Otázky, Inzerát, Planetář, Pět cestujících, Agáta, Únos, Slzy tvý mámy / Bonusy: Horečka, Olympic v Paříži