Když jsem odcházel z domu, měl jsem strach, jestli se na Pehu vůbec dostanu. Neměl jsem totiž příliš časovou rezervu, a tak jsem očekával narvaný klub, o kterém jsem měl zprávy, že není příliš velký, s frontou před vchodem. Když jsem ale na Hvězdu přišel a vstoupil asi půl hodinu před začátkem, tedy někdy kolem půl deváté, do sálu, začal jsem mít celkem strach, že si Praha uřízne pěknou ostudu. V klubu bylo zhruba padesát lidí, což mě při kvalitách Pehy velice překvapovalo. Nicméně v době, kdy koncert začínal, už byl klub poměrně plný a musím podotknout, že byla slyšet hlavně slovenština. Peha měla původně hrát od devíti hodin. V avizovaný čas sice přišla, ale místo toho, aby začala hrát, pouze doladila, a pak se jednotliví členové rozutekli do různých koutů klubu. Teda skoro všichni. Juraj Ondko si sedl k nám na okraj pódia a do doby, než koncert doopravdy začal, si s námi povídal. V průběhu debaty se k nám připojila ještě Katarina Knechtová. Dozvěděl jsem se spousty zajímavých informací, které v průběhu reportáže pustím do oběhu.

Něco málo před desátou se celá kapela uchýlila do zákulisí, tedy pokud se prostoru za kanalizační troubou dá říkat zákulisí. Naštěstí ne nadlouho a natěšené publikum se konečně dočkalo. Téměř hodinové zpoždění je sice už hodně, ale ze strany organizátorů to bylo celkem dobře vymyšleno, protože v té době už byl klub příjemně zaplněn. Peha se uvedla rychlým hitem "V zaseknutom výťahu" z první desky "Niečo sa chystá". Pak přišly na řadu dvě písničky z druhé desky "Krajinou" - "O čo všetko sa dá přisť" a "Hlava vinná telo nevinné", která už byla k slyšení i v našich radiích a díky tomu, že tam bylo tolik Slováků, ji písničku zpíval prakticky celý klub. Peha se rozehřívala ve velkém stylu. Zatímco těsně před nedávným koncertem v Akropoli prodělala Katarina zánět průdušek a chvíli jí trvalo, než se rozezpívala, tentokrát už dojela v plné síle a bylo to znát. Katarina nejenže celý koncert výborně zpívala, ale střídavě brala do ruky i akustickou nebo elektrickou kytaru. A navíc, pánové, myslím, že se shodneme, je to zatraceně hezká ženská.

Než jsem Pehu poprvé slyšel na koncertě, byl jsem zvědavý, jak se podaří naživo zahrát písničky, které byly na desce "Experiment" spíše v elektronické než kytarové podobě. Že to Peha umí zahrát skvěle i live, jsem se mohl přesvědčit u "Naoko spím". I když živá verze byla trošku více kytarová než na desce, díky Juraji Ondkovi, který hraje na klávesy, neztratila původní elektronické kouzlo. Zazněly hlavně věci z poslední desky a i některé z desek předcházejících. Výborně vyzněla skladba "Diabol - Anjel", u které se už tak rozjásané publikum vydalo ze všech sil. Samozřejmě nemohla chybět ani "Hypnotická", která je dalším singlem z "Experimentu". Velice příjemným faktorem bylo i nasvícení. Zatímco v Akropoli bylo strohé, zde byla světla naprogramována tak, že výborně dokreslovala celkovou atmosféru celého koncertu. Že se koncert pomalu blíží do finále, jsme poznali nejen na svých hlasivkách, ale i na tom, že přišly takové hitovky jako "Diaľkove ovládanie" a hlavně "Vaňa plná piraní". Tady obecenstvo už bylo předcházejícím zpěvem tak vyčerpané, že "Vaňu plnou piraní" mělo problém spolu s Katarinou uzpívat. Těmito písničkami samotný koncert vrcholil a Peha odešla do zákulisí, ale to nejlepší mělo teprve přijít. Po krátkém vyvolávání a vydupávání se vrátila Katarina pouze s Jurajem, aby spustili, publikem dlouho vyžadovanou, "Len tak ísť". Kdyby kvůli ničemu jinému, už jen kvůli této písničce se vyplatí na koncert Pehy jít. Jak jsem se dozvěděl od Juraje, autora této písničky, dostala se na desku skoro náhodou a dle slov Katky se z ní pomalu stává nejoblíbenější písnička Pehy. V publiku se kdesi našla druhá míza a tuto písničku odzpívalo s Katarinou, která se při ní trošku dusila umělým kouřem, jako jeden muž celou. Musím říct, že mi běhal mráz po zádech. Peha sice pak přidala ještě výbornou rozlučkovou "To sa ti len zdá", ale dojem z "Len tak ísť" už asi opravdu překonat nemohla.

V recenzi na "Experiment" jsem napsal, že Peha má v podstatě nudné koncerty a že nedokáže zaujmout. To teď odvolávám a taky se hodně omlouvám. Jak koncert v Akropoli, tak i na Hvězdě byl skvělým zážitek, i když musím napsat, že na Hvězdě byla o něco lepší atmosféra, protože zatímco do Akropole přišli lidi zčásti na Ready Kirken a zčásti lidi ze zvědavosti, na Hvězdu přišli ti, kteří Pehu znají lépe. Díky tomu se v podstatě tento koncert změnil v jeden velký pěvecký kroužek. Určitě nezaváhám, až přijede Peha někam poblíž znova. Podle interních informací by k tomu mělo dojít někdy na jaře, kdy by měla jet Peha turné společně s Chinaski. Pokud by se někomu nechtělo čekat až do jara a chtěl si poslechnout Pehu naživo dříve, stačí si na Silvestra pustit Noc s Andělem, kde bude Peha mezi hlavními hvězdami. Budete-li mít možnost někam na Pehu zajít, neváhejte a jděte se podívat, myslím, že nebudete litovat a třeba se časem dočkáme toho, že Katarina a spol. vyprodá nějakou sportovní halu nebo třeba Letenskou pláň.

Setlist:
V zaseknutom výťahu
O čo všetko sa dá přisť
Hlava vinná telo nevinné
Naoko spím
Vodopád
Experiment
Niečo sa chystá
V hlbinách
Diabol - Anjel
Hypnotická
Ako nočný motýľ
Diaľkove ovládanie
Vaňa plná piraní
-
Len tak ísť
To sa ti len zdá

Peha, klub Hvězda, Praha, 2.12.2003