Dva roky staré album Čechomoru "Proměny" působí dodnes na našem hudebním trhu trochu jako zjevení a v hitparádě nejprodávanějších desek IFPI je již neuvěřitelných sto třicet týdnů. A protože Čechomor je se svými rockujícími úpravami lidových písní znám jako vynikající koncertní skupina, logicky se "Proměny" dočkaly loni bratříčka v podobě živé desky nazvané prostě "Live". Obě tyto desky však dostávají nyní lehký nádech zbytečnosti. Dvojalbum "Proměny Tour 2003", kterou kapela pořídila při letošním koncertě v pražské T-Mobile Aréně, je totiž ta deska, která se bude napříště točit v mém přehrávači, když dostanu chuť si Čechomor poslechnout.

Když jsem si v rychlosti pročetl seznam skladeb na "Proměny Tour 2003", pomyslel jsem si cosi o vytahování peněz z kapes důveřivých fanoušků, neboť obsahuje prakticky tytéž písně, které známe ze zmiňovaných dvou starších alb. Ten pocit zmizel v okamžiku, kdy z reproduktorů zazněly první tóny. Ihned mi bylo jasné, že koncert v T-Mobile aréně, který se odehrál 11. dubna letošního roku, musel být pro návštěvníky velice neobyčejným zážitkem. Od počátečního "Intra" na bicí vám Čechomor nedá vydechnout. Většinou rychlé odpichovky jako "Na vsetíně", "Včelín" nebo "Nevěra" se na vás valí s neuvěřitelným nábojem a energií. Bicí a perkuse duní jak na divošské slavnosti, kytary ostře rockově řežou, housle překrásně zpívají. Skvělé vícehlasy (občas s hostující Lenkou Dusilovou) pak úžasný dojem z nahrávky jenom dokreslují. Dvanáct skladeb kolem vás prosviští, že se nestačíte ohlédnout a už vítáte ve třinácté titulní písni "Proměny".

Plni skvělých dojmů a pocitu, že jste s návštěvníky koncertu skutečně při tom, dáte s očekáváním do přehrávače druhé cédéčko a přijde tak trochu zklamání. Ono totiž s příchodem filharmoniků dojde nejen k celkovému zpomalení, ale hlavně se vytratí ona živočišnost, nespoutané a živelné nadšení muzikantů, kteří najednou nejsou na jevišti jen v sehrané pětici doplněné o tři na stejnou vlnu naladěné hudebníky (kromě Lenky Dusilové s Čechomorem hraje také Milan Cimfe a Camilo Caller na perkuse). Zkrátka a dobře, jako by se dostavil jakýsi přehnaný respekt či opatrnost, aby spojení s orchestrem proběhlo dostatečně hladce. Tento pocit se lehce vytrácí v rychlejších písních, ve kterých si i Collegium českých filharmoniků více zahraje, jako je "Voják" či "Šimbolice". Jindy je zase melodie tak krásná ("Mezi horami"), že vás sama o sobě odnese do svého světa a vy nestačíte vnímat nějaké zhoršení oproti prvnímu cédéčku. Ovšem třeba rádii provařené "Velické zvony" mohou i lehce nudit. K mému mírnému zklamání z druhé části koncertu a alba přispívá i fakt, že orchestrální aranžmá z pera Jaze Colemana nedoznalo oproti studiovým "Proměnám" žádné změny a tudíž slyšíme téměř totéž, co na dva roky starém albu. Naštěstí závěr v podobě přídavků již obstarává opět Čechomor bez orchestru a divoká energie kdesi při výměně cédéček ztracená je okamžitě zpět a "Dudáček", "Gorale" a zejména předposlední "Pivničková" vás znovu zarazí do křesla a nutí tajit dech, s jakým elánem a šmrncem lze také lidovky hrát a zpívat. A nadšené ovace publika dokazují, že návštěvníci koncertu to viděli a slyšeli obdobně.

Ke zvuku nahrávky nelze mít žádných výtek, takže zbývá booklet. Dvojjazyčné názvy písní (česky a anglicky) jsou už u desek Čechomoru tradicí. Tentokrát je tento zvyk dotažen do krajnosti tím, že texty písniček jsou v bookletu také přeloženy do angličtiny, což někdy vyvolává úsměv na rtu: "ta uninská rola černo pooraná zabil tam pacholka ujhéli z unína - on a freshly ploughed field of black earth a ploughboy was killed by a man from unön". Co v bookletu trochu chybí, jsou fotky z koncertu, které by záznam, myslím, velmi vhodně dokreslily.

Celkový verdikt je tudíž nejednoduchý. Snadné by to bylo, kdybych mohl udělit body každému stríbrnému kotoučku samostatně. Pak by první dostal 9/10 a druhý 5/10. Takto je hodnocení kompromisem. Každopádně pokud doma žádnou desku Čechomoru nemáte a uvažujete, že si konečně taky nějakou pořídíte, doporučuji "Proměny Tour 2003". Získáte tím poslední tři alba takzvaně v jednom. Ale i když materiál je prakticky shodný se skladbami na "Proměnách" a "Live", tento koncert si vydání určitě zasloužil.