Na obou březích Atlantiku a dokonce i v jižní Africe v tomto čase vydávají svá první, někdy už i druhá alba umělci, kteří tak či onak zabodovali v soutěži typu Pop Idol. V sousedním Slovensku už dva roky probíhá soutěž Coca Cola Pop Star, a i když by se podle názvu mohlo zdát, že to je to samé jako Pop Idol, pravda to není. Zatímco typ Pop Idol je soutěž interpretační, Coca-Cola Pop Star je soutěž jak interpretační, tak i autorská. Abych se přiznal, prvního vítěze Seven Days To Winter vůbec neznám, ale druhou vítězku Mishu už jsme mohli postřehnout i v našich končinách. Letos nastala trochu neobvyklá situace, když porotci vyhlásili vítěze dva! Jedním z vítězů byla i Zuzana Smatanová. Ta nyní vydává svůj debut, o kterém sama říká: "Možná, že můj přínos pro tento svět nebude velký, ale už jen fakt, že je to moje hobby a práce, mě těší."

Marně přemýšlím, která česká zpěvačka si sama skládá písničky, což je případ právě Zuzany. Přišel jsem snad jen na Lenku Filipovou. Jinak všechny ostatní si nechávají hudbu skládat. Samozřejmě mám na mysli oblast hlavního proudu, protože jinak máme výborné folkové zpěvačky, Magdou Brožkovou počínaje a třeba Zuzanou Navarovou konče, které umějí napsat výborné věci. Ty nám na Slovensku mohou závidět a podle rozhovorů s lidmi ze Slovenska taky závidí. My jim naopak můžeme závidět jejich objevy z posledních let. Ať už je to Jana Kirschner, Misha, No Name, Peha, P.S. a teď zcela nově právě i Zuzana.

Zuzana se pohybuje někde na rozhraní popu a rocku, sem tam zabrousí i do folku. Hlavním nástrojem celého alba je kytara, která je občas doplňovaná ostatními nástroji. Dalo by se říct, že Zuzana je taková slovenská odpověď na Alanis Morissette, Jewel nebo Avril Lavigne. Tedy s tím rozdílem, že posledně jmenovaná naživo zpívá falešně, což si troufám tvrdit, není případ Zuzany. Jak jsem uvedl výše, své písničky si skládá úplně sama, tedy včetně textů. Až na tři výjimky je celé album nazpíváno v angličtině - a tady bych viděl největší kámen úrazu. Chápu, že s angličtinou by se mohla prosadit i venku, ale zase na druhou stranu, vždyť slovenština je tak krásný jazyk! Navíc angličtina v podání Zuzany je zvláštní, ne že by byla špatná nebo nesrozumitelná, to ne, prostě zvláštní. Asi úplně nejhůře na to doplatila písnička "Depraved". Ta je z poloviny zpívaná slovensky a z části anglicky. Musím říct, že to až rve uši. Dalo by se tedy napsat, že interpretace některých písniček trošku pokulhává. Ale toto je asi jediná věc, která se dá vytknout. Všichni, kdo tuto desku uslyší, budou souhlasit, že Zuzana dokáže napsat velice dobrou písničku.

První a zároveň titulní "Entirely Good" více než důstojně otevírá desku. Společně s druhou "Forth With A Fortune" by se dala zařadit mezi ty stylově podobné písničkám Alanis Morissette z "Jagged Little Pill". Třetí písničkou je ona nešťastná a výše zmiňována "Depraved". Melodie není určitě špatná, provedení je podobné "Complicated" od Avril Lavigne. O textu jsem se rozepsal již výše a nemá smysl to dále rozebírat. Následuje pomalá a téměř akustická "Sorry To My Brother". Ta je ale pouze klidem před bouří. Klenotem této desky je jednoznačně jedna z těch mála slovensky zpívaných skladeb - "Tam, kde se neumiera". Klidnější sloky střídá dravý refrén s nádhernou melodií a velice dobrým textem. Osobně tipuji, že tahle písnička má více než velkou šanci se prosadit v rádiích. "Personal" není ničím výjimečná, prostě obyčejná pomalejší kytarovka. Pomalejší je i poslední slovensky zpívaná "Ak sa dá". Ta má ale hodně dobrý konec, který se zaryje do paměti. "Angry" a "It's Kind" s nádechem folku v podstatě kopírují "Personal". Jestliže jsem "Tam, kde se neumiera" nazval klenotem desky, pak "Nothing For Me" by mohla být onou pomyslnou třešničkou na dortu. Vynikající balada, připomínající "Foolish Games" od Jewel, kde angličtina Zuzany vyznívá narozdíl od jiných písniček hodně dobře, může být dalším tipem na hit. Zuzanin hlas je zde doprovázen nejen kytarou, ale i skvěle zaranžovanými smyčci. Pomalejší, ale už ne tak dobrá, je i "Refusing". Poměrně tvrdá skladba je "Half An Hour", se kterou soutěžila v Coca Cola Pop Star. A na konec si nechala "The Youth Of Mine", která stejně jako "Nothing Of Me" hodně připomíná Jewel na albu "Pieces Of You".

Myslím, že debut Zuzany se povedl. Tedy pokud posluchače neodradí první poslech. Ona totiž tato deska není na první poslech. Já, když jsem ji slyšel poprvé, jsem si s recenzí rozhodně nevěděl moc rady. Až teprve při pátém možná sedmém poslechu jsem začal mít jasno. Jestli mohu trošku odpovědět Zuzaně na její vkaz na desce, který jsem uvedl na začátku recenze, dovolím si tvrdit, že pokud jí firma dostatečně protlačí, bude její přínos pro česko-slovenskou hudební scénu nemalý. Pokud bych měl zhodnotit tuto desku pár slovy, řeknu pouze: "Prostě dobrá".