Little Bow Wow je teenagerský rapper, který byl už ve třinácti letech slavnější než většina jeho dospělých kolegů. "Unleashed" je jeho třetí studiová deska, první na které se zbavil přezdívky Little. Co naděláme, Bow Wow pomaličku vyrůstá z puberty (jeho hlas už dávno není tak roztomilý, jak býval) a s jeho novou image drsného mládežníka přišel i rozchod s producentem Jermainem Duprim, který ho na vrchol vytáhl. Fotky z bookletu ale prozradí, že je to zatím tak na půl. Bow Wow chce být napůl dětským rapperem a stejně tak i dospělákem. Na půlce fotek řádí na basketbalovém hřišti, jezdí na BMX a v malé formuli, zatímco na dalších je oblečený jako mladý gentleman v sáčku a kravatě a v pravdě bizarní závěrečné fotce i jako voják s granátem a kapesní svítilnou (možnost, že jde o symbolické spojení s poselstvím "Flashlight" Parliament George Clintona raději hned škrtám). Možná tím chce přechytračit méně inteligentní fanoušky 50 Centa, který se také fotí zásadně v plné polní, věřte mi, že je to ale značně trapné. Hudebně je na tom podobně - obvyklé teenagerské romance střídá čas od času drsnější nota.

"Time changes everything" rapoval kdysi 2Pac a pro Bow Wowa to platí dvojnásob. Možná že velké nahrávací společnosti už dnes vyvíjí nějaký lék, který by zastavil stárnutí jejich hvězd, Bow Wow už ho ale užívat nestihne. S přezdívkou Lil' ztratil především svoji dětskou nevinnost, kterou chce nahradit pokusem stát se drsným hardcoreovým rapperem. Chce se zařadit mezi kohortu dospělých rapperů, kteří jsou připraveni jednu chvíli se bavit v klubu s krásnými ženami a druhou zemřít na bitevním poli v souboji gangů (nebo si na to aspoň hrají). Zatímco v kategorii dětského rapu byl králem, mezi urostlejšími a lépe vybavenými dospělými rappery se Bow Wow nutně ztrácí. Dirty south "Let's Get Down ft. Baby" a drsný "Get It Poppin'" na úvod alba mají představit dočista nového rappera, který své dětské roky nechal za sebou. Daří se mu to ale jen velmi zřídka. Možná ve "Follow" postavené na soulfunkové klasice "Celestial Blues" nebo "I Got Ya'll", ale mnohem častěji to skřípe či přímo svádí k úsměvu ("My Baby" s Jagged Edge nebo závěrečná "To My Mama" pohřbí dobrý vkus.)

Rozpačité vyznění desky nezachrání ani zástup nejžhavějších producentů - od klasiků The Neptunes a Swizz Beatz až po nejčerstvější objevy Jazzy Pha a Lil Jona. Alespoň ho zásobují budoucími hity - "Eighteen" je party hit, jeden z těch, s nimiž producent Lil Jon zaplavuje poslední měsíce americké hitparády (viz hity z Top 5 "Damn!" a "Get Down!"). Bow se v něm těší, až mu bude osmnáct a bude moct dělat věci, o kterých si zatím může jen nechat snít. Skladbu osvěží záblesk humoru, když k tomu používá citace slavných rapových hitů minulosti. Příklad toho, kým Bow Wow býval a už nechce být. Úplně z jiného vesmíru jsou tři skladeby The Neptunes - nejsilnější je asi soulem našláplá "The Movement", kterou ale Bow na začátku zabil příliš horlivým rapem, v druhé části ale zase povznesl výborným refrénem, který připomíná úpěnlivý rap 2Paca.

Po pravdě - přestup dětských hvězd z mládežnické ligy do té opravdové setnul hlavu už kdekomu. Bow Wow vydržel na čele o trochu déle bež podobné dětské rapové superhvězdy na jednu sezónu, jako byli Kid N Play nebo Kriss Kross, ale "Unleashed" (stejně jako film i soundtrack "Like Mike") pomalu ale jistě naznačují, že se brzy přesune do kategorie hvězd bývalých.