Založit svou hudební tvorbu na perkusích, je nápad za všechny peníze. Už třeba jen proto, že vymyslet a sladit všechny ingredience tak, aby bylo stále cítit, že všechno ostatní zní kvůli bicím nátrojů, je docela těžké. A hle! Safri Duo si na své kreativitě zajistili docela dobrou živnost. Novádeska se jmenuje "3.0".
4/10
Safri Duo - 3.0.
Celkový čas: 55:35
Skladby: Fallin´High, The Moonwalker, Rise, All The People In The World Clark Anderson, Marimba Dreams, Amazonas, Agogo Mosse Feat. Clark Anderson, Laarbasses Feat. Clark Anderson, Bombay Vice, Prelude, The "Played-A-Live" Tour
Vydavatel: Popron Traxx
Každý dobrý hudebník ví, že v popu a taneční muzice není možno bez perkusí existovat. Dánská dvojka známá jako
Safri Duo své experimentátorské schopnosti právě na kombinaci tanečních rytmů podpořených silným perkusivním zázemím postavila. A daří se jim nad očekávání dobře. Zejména v komerčním měřítku...
Pilotní singl "Fallin' High" z nové, již třetí desky, se vyhříval na výsluní kdejaké hitparády, ale albová, více než pětiminutová verze je stravitelná poměrně těžko. To si můžete stokrát říkat, že se to za chvíli rozjede, ale než se tak stane, přestane vás muzika bavit. Naplnit kolekci podobného druhu samými objevnými postupy je velmi těžké, ani
Safri Duo nedokáže zaujmout všemi jedenácti skladbami. Pro nezasvěcené to bude velkolepá nuda v tanečním rytmu, pro teenagery návod, čím nejlépe otravovat diskžokeje na diskotéce, pro obdivovatele tanečních rytmů úžasná show. Nic víc. Pro každého něco, ale ne tak úplně dobře.
Možná další tři kousky z alba "3.0" by se daly vydat na singlu a můžeme mluvit o hitech, ale to je celkem málo. "Další singlová "All The People In The World" navazuje na hitový potenciál pilotní skladby, ale je třeba smířit se se skutečností, že každé příští album dánské dvojky může přinést pouze jediný posluchačský úspěch. Další skladby už totiž rádia zřejmě chtít hrát nebudou. Některé jako "Moonwalker" nebo "Amazonas" znějí trochu jinak, míří občas i jiným směrem, ale pořád je to spíš výplň do potřebného počtu.
Ve finále celkem slušné nic. Největším problémem je právě orientace na jeden specifický podkres. Na perkusích se určitě nedá postavit deska. Jediný nápad v každé ze skladeb je hodně málo, větší snaha o prokomponování se do jiných hudebních stylů by přece jen měla nějakou šanci na život. Pokud se tak nestane, odhaduji životnost Safria Dua maximálně na dva roky.