Víte, co je tak milé na malých vydavatelstvích? Že jsou to v podstatě takové rodiny. Jejich členové a členky se v něčem liší, zároveň si jsou ve své podstatě podobní.

Americký label Asthmatic Kitty Records je toho typickým příkladem. Taťka Sufjan Stevens ve svém hnízdě trpělivě vychovává další talentované, melancholické osobnosti. Loňského synka Denisona Witmera jsme musicserverem protáhnout po hříchu nestačili (dejte si ho aspoň teď), novopečená dcerka Meg Lui už tu však svůj otisk zanechá.

Rodačku z Kalifornie hudebně ovlivňovala pestrá škála jmen od No Doubt přes Mariah Carey a Tracy Chapman po Queen. V čerstvém singlu "Gone Girl" ale víc než všechny tyhle zmíněné lidi slyšíte toho Sufjana. Do folkové skladby s posmutnělým, jemně explozivním refrénem (jaké umí snad jen osazenstvo Astmatického koťátka) ostatně nahrál několik nástrojů a nazpíval backvokály.

Song je zdviženým ukazovákem. Autorka nás v něm varuje, abychom zbytečně nemarnili čas nad displeji telefonů. Jednoho dne totiž zjistíme, že život už je pryč.

Joe Raffanti v doprovodném videu tohle sdělení vypráví ve formě záznamu jednoho běžného - neběžného dne jedné pracovnice v korporátu. Tu ovšem ztvárnila mladičká Zohar Sol, čímž se všechny ty okovy bytí stávají ještě absurdnější.

Nejde ale o žádné moralizování, spíš jen o takové pošťouchnutí. Tak se koukněte na pěkné video a pak se běžte projít ven. Udělejte nějakou vylomeninu. A těšte se na Meginu desku. Bude to moc fajn deska.