Že se životní pouť kapely, která bývá nejčastěji řazena do škatulky post-blacku, může vychýlit nečekaným směrem, dokázali před časem domácí Heiden. Sedm let stará nahrávka "Země beze mě" totiž přinesla nečekaně příjemný pop-rock s filozofickým přesahem. Z tohoto úkroku vyšla formace poučena a jakkoliv se následující "Andzjel" opětovně zahalil do všech odstínů černé, tradiční žánrová vymezení byla nahrávce těsná.

A zdá se, že v tomto duchu bude pokračovat také na 24. dubna ohlášená albová novinka "Cma". Do světa ji uvádí singl a klip "Temnoplodec".

I bez syrových podzimně-zimních obrazů Bílých Karpet a neznámé bytosti, která pronásleduje hrdinu klipu, dokáže skladba posluchače zahalit do mrazivé temnoty. Zastřené kytary v úvodu songu a hlas rozpitý v mlze nastaví atmosféru, gradující mezihra jako poslední nádech posluchače navnadí a pak jej skupina v rytmu blastbeatů vtáhne pod černou hladinu temnoty.

Kapela umně napíná, ubírá na rychlosti, dává přednost atmosféře - nikoliv však samoúčelné - před agresivitou. Katarze nepřichází, nad mizející zvukovou plochou zůstává viset poslední verš: "Nemá to konec..."

"Hudba Heiden valí krajinou Bílých Karpat zrcadlící zde krajiny duše, z jejichž nevědomých proudů vyvěrají jednotlivé příběhy 'Cmy'," popisuje za Heiden Michal Jaroš. "Ty jsou vtělené do devíti skladeb a nesou se na vlnách čistých riffů, které až hypnoticky obnažují různé podoby vnitřních démonů a mnohovrstevnatého šílenství. Naléhavý vokál se zadírá pod kůži jako větve holých stromů při nočním úprku před nevyhnutelností osudu. 'CMA' se blíží. Vrstevnatá tmavá hmota, jako popel ze spálených domů, který vsákly karpatské hory."

9/10