Marta Santos, narozená v posledním roce devadesátých let minulého století, začínala podobně jako spousta jiných současných mladých umělců s covery na sociálních sítích. Až když se díky nim dostala do povědomí publika, začala vydávat vlastní písničky. Hned první album "Poquito a Poquito" z roku 2023 slavilo ve Španělsku úspěch - nejposlouchanější singly z něj nasbíraly na Spotify desítky milionů přehrání.

Druhá studiovka "Aqui no sobra nadie" jde v již vyšlapaných stopách té první. Opět přináší barvami prozářenou směs moderního španělského popu, tradičního flamenca i nakažlivých latinskoamerických rytmů. Tematicky se zabývá vztahy a pohledem na život s důrazem na osobní růst a pozitivitu - tedy nic vyloženě přelomového, díky osobitému přednesu a příjemně nakřáplému hlasu interpretky ale písničky vyznívají autenticky.

Také z tohoto alba už zpěvačka často se na veřejnosti ukazující ve sportovním dresu (jako i na coveru této nahrávky) před vydáním vytěžila několik povedených singlů - včetně toho pojmenovaného po jejím rodném městě ("Sevilla") nebo duetu s Luisem Cortésem ("Culpita del Amor").

Asi nejchytlavější skladba se jmenuje "Nidito de amor" a patří zároveň k těm nejromantičtějším. V případě originálního mixu s charakteristickým zvukem, který Santos vytvořila, se však těžko hledají silnější či slabší místa, protože její hudba funguje hlavně jako náladotvorný celek. Songy, které zpívá, pulsují životem a přenášejí radostnou mladistvou energii.

Až příště vyrazíte do Andalusie, v současnosti velmi oblíbené destinace Čechů, zkuste si desku této talentované zpěvačky pustit jako soundtrack. Podobně jako tento nejjižnější kout pevninského Španělska totiž její hudba překypuje barvami, vůněmi a zahřeje vás stejně jako tamní neúnavná sluneční záře.