SHQ, proměnlivé jazzové uskupení pod vedením saxofonisty a vibrafonisty Karla Velebného, patřilo v šedesátých letech k tomu nejkvalitnějšímu, co soudobý československý jazz mohl nabídnout. Úspěchy doma i v zahraničí, desky vydávané v Západním Německu i Spojených státech, schopnost magneticky přitahovat výrazné žánrové tváře... To vše svědčí o kvalitě souboru, který v roce 1961 vznikl pod hlavičkou pražského Divadla Spejbla a Hurvínka (odtud ono SH v názvu).

V silném období roku 1965 stačila sestava vydat tři alba - a pak se až do jedenasedmdesátého studiově odmlčela, alespoň v Československu. V Západním Německu vznikla dvojice výrazných studiovek. Rozhodně však nešlo o období nečinnosti ani na domácí půdě.

Formace totiž pilně nahrávala ve Studiích československého rozhlasu. Mezi lety 1967 až 1970 tak vzniklo několik desítek nahrávek, na která roky padal prach. Až nyní se v podobě čtyřalbového počinu "Cestou necestou" dostávají k posluchačům. Podle ediční poznámky Jaroslava Reidela, který celou kolekci sestavil, se jedná o zhruba 86 % tehdejší zaznamenané produkce.

Čtveřici disků nazvaných "Podivný konec léta (1967)", "Podzimní plískanice (1967-1968)", "Ať jen jsme všichni zdrávi (1969)" a "Sedm čtvrtek (1969-70)" se podařilo zaplnit měrou vrchovatou, celkem tracklist obsahuje rovných šedesát položek o stopáži přesahující gigantických pět hodin. Skutečně obrovská porce muziky, navíc vytříbené, instrumentálně vyspělé a zvukově bezchybné.

Karel Velebný se v těchto letech obklopoval jedinečnými muzikanty - a v podstatě to svědčí i o síle, jakou jak Velebného, tak ta nastupující hráčská generace měla: Bratři Karel a Josef Vejvodové, Jiří Stivín, Rudolf Dašek, Vincenc Kummer, Antonín "Felix" Slováček, Tony Scott, Rudolf Ticháček, Radek Pobořil - ve všech případech jde o osobnosti, které československý jazz formovaly.

Desítky nahrávek, to jsou i desítky příležitostí k tomu ukázat, jak široce rozkročení tihle českoslovenští jazzmani byli. Najdeme tu svébytně uchopené standardy - mezi nimi nechybí například léty prověřená "Dívka z Ipanemy", osobitě pojatá kompozice Milese Davise "Milestones" nebo standardy z repertoáru Dukea Ellingtona či George Gershwina.

Nejsilnější ale SHQ - v různých počtech i personálních a nástrojových obsazeních - zůstávají ve své vlastní tvorbě. V takovém materiálu totiž nejvíce jiskří hravost a muzikantský nadhled, houpavou latinu ("Hráškově zelený prefabrikát") střídá energická divokost ("Kalupe, kalupe"), impresionistické snění ("Málo peněz") i kusy, které jako by vypadly ze soundtracků dobových špionských filmů ("Bít či nebeat").

Obsáhlý výběr přináší pořádnou porci nadčasové hudby. "Cestou necestou" zaplňuje mezeru a připisuje pár řádků do příběhu československého jazzu. Ostatně, podobný kousek se vydavateli Tomáši Padevětovi povedl už před časem, kdy na světlo vytáhl rozhlasové nahrávky jazz-rockové superskupiny Bohemia.

I v případě SHQ se sice jedná o ryze fajnšmekrovskou záležitost, důležitost tohoto počinu ale tento fakt nikterak nesnižuje. Zaznamenaný materiál totiž nijak nepřišel o svou nadčasovost. O kvalitě ani nemluvě.