Narozeninové koncerty mají svá specifika a pondělní, respektive úterní vystoupení v Lucerna Music Baru nebyla výjimkou. Hudební legenda Luboš Pospíšil zde společně se svou skupinou 5P oslavila půlkulaté narozeniny. Oba večery se křtilo a jako kmotr se pokaždé představil jiný host. Napoprvé Michal Prokop, napodruhé David Koller, na jarním přidaném koncertě to bude Pavel Váně (Progres 2).

V úterý se opět sešli příznivci tohoto rockově-poetického barda, aby naslouchali jeho zpívané poezii, příběhům, které dojmou či pohladí na duši. Ano, bylo opět vyprodáno, a pokud si to dám do souvislosti s tím, co říkal kapelník 5P Ondřej Fencl, tedy že když se kdysi dávno připojil k Lubošovi, chodilo na ně padesát lidí, platí, že dnes se návštěva řádově pohybuje úplně v jiných číslech - a zaslouženě.

Byla by škoda zapomínat na tak skvělou muziku a nezaměnitelný hlas, kterým se Pospíšil již více jak padesát let prezentuje a těší své příznivce. Jsem přesvědčen, že jej můžeme směle řadit do nejužšího okruhu živoucích legend, hned vedle Vladimíra Mišíka s Michalem Prokopem.

Oba výroční koncerty se vymykaly běžnému scénáři standardních akcí. Setlist doznal drobných změn, a tak byly stálice z Pospíšilova katalogu doplněny o dva nové singly "Tři čtvrtě století" a o něco starší, rockovější "Dál cestu znám". Oba skvěle zapadají do linie hudebníkova repertoáru. Jako perlička zaznělo skvěle pojaté mišíkovsko-kainarovské "Špejchar blues", brilantně na střídačku odzpívané muzikanty 5P.

Již standardně se v setlistu objevují skladby z repertoáru kapelníka Fencla a jeho domáckého Hromosvodu. Zapomenout by se nemělo ani na "Telefon má dlouhej tón", kde se zas vyřádil výtečný kytarista Mirek Linhart. Tato verze se dost liší od té hrané Yo-Yo Bandem a vsadím se, že byste podle zvuku sólové kytary na pódiu hledali Davida Gilmoura. Marně. To vše je dílo zmíněného kytaristy.

Host této narozeninové party David Koller hned při svém prvním čísle "Kampa" připomněl skvělé bubenické dovednosti. Ano, kapela změnila sound, přitvrdila, a to právě o onu razantní bubeníkovu hru.

Následoval křest, kde Koller společně se šéfproducentem Supraphonu Karlem Denišem učinili nezbytný, poněkud dost mokrý rituál a pokřtili novou kompilaci "3/4 století - Písně 1983-2025". Poté se jelo dál. David za bicími odzpíval svoji "Majolenku" a "Sedí pije" z repertoáru Jasné páky. Ta tvrdá slupka oběma písním opravdu seděla.

Po přestávce už krom zmíněných skladeb došlo jen na výslovné hity: "Tak vznikla zem" z pera Pepy Lábuse, dále na píseň letos oceněnou posluchači Rádia Beat s lehkým progresivním nádechem "Tenhle vítr jsem měl rád". Stálice "Marylin Good-bye" a "Dvě tváře: Jekyll a Hyde" není třeba už ani představovat. A co Karina? Opět chyběla? Bohužel. Sám interpret to koneckonců vysvětloval v rozhovoru s kolegyní Hankou Bukáčkovou.

Shrnuto a podtrženo: šlo opět o skvělý koncert s výtečným, dostatečně hlasitým a hlavně čistým zvukem. Členové kapely předvedli perfektní výkony a nelze opomenout výbornou hlasovou kondici páně Luboše Pospíšila - ba naopak je třeba ji vyzdvihnout a lze mu jen tiše závidět. Budiž celé toto pozvánkou na příští koncerty a další narozeninový večírek.

Pod čarou: Fotku na přebal nové kompilace si zpěvák vybral z mého portfolia koncertních snímků a neskromně přiznávám, že mi to opravdu udělalo radost.