O režii celé show se postaral již zmiňovaný herec, zpěvák a moderátor Roman Vojtek, který měl skvělý nápad dát partu po dvaceti pěti letech znovu dohromady. Scénář napsal Martin Hrdinka. Zazněly nestárnoucí písně v českém provedení z "Mamma Mia!", "Horečky sobotní noci", "Hříšného tance", "Jesus Christ Superstar", "Fantoma opery" nebo "Rebelů".

Muzikály u nás zažily hlavní boom v devadesátkách a na přelomu milénia. A zde se pořadatelé výběrem trefili do toho nejoblíbenějšího - "Pomády". Vždyť kdo by nemiloval Travoltu? Pro členy dobře fungující party šlo často o zlomový moment kariéry - většině z nich se poté jejich dráha dobře rozjela. V tento večer zpívaly právě hvězdy z této generace, které si svoji popularitu většinou udržely dodnes.

Zahájení se tvářilo nenápadně - jako reportáž do televize formou rozhovoru nebo jako pozvánky na večer naznačující, co se chystá a co bude k vidění. Jenže - kamera chyběla... Každého zpěváka před jeho číslem uvedla dokumentární reportáž vytvořená rozpohybovanými fotkami pomocí AI. Viděli jsme snímky z dětství, dospívání i ty pořízené během hraní v muzikálech. Šlo o odlehčení a zároveň tyto okamžiky posloužily jako výplň času, než se aktéři stihli převléci do jiné stylizované róby odpovídající muzikálu, ze kterého pochází zrovna prezentovaná píseň.

Odlehčeně působili i muzikanti a sbor orchestru Pink Cadillac pod taktovkou Dalibora Kaprase. Místo jednotného dresscode si vzali nesourodé oblečení, což trochu rozlaďovalo dojem - působilo to až moc ležérně, neformálně. Ale večer byl především o hudbě a připomínání krásných písní.

Co dojem nekazilo, byla pěvecká vystoupení okořeněná tanečky. Zpěváci měli energie jako zamlada. "Mambo" rozvlnil hlavně Jan Urban, na "Hříšnej jazz" z "Chicaga" zakroutila boky Daniela Šinkorová, kterou v závěru nesli tanečníci ve vzduchu jako svoji modlu. Muži byla obletovaná i Michaela Badinková, která se stylizovala do Marilyn Monroe díky "Jen tebe chci ráda mít".

Na "Ššš" z "Rebelů" nechyběla choreografie s tanečky. Sofie Fillipi doprovodila sólo tancem "Stín katedrál" od Zuzany Norisové a Bohuše Matuše a přidala dojmu z této písně ještě více na křehkosti. Naopak na disco vlnu nás přivedl Roman Vojtek a jeho "Noc, ráno" - titulní skladba z "Horečky sobotní noci" - či "Dancing Queen" z "Mamma Mia!". Kateřinu Novákovou omezovalo její zranění rukou při jinak temperamentní "Buenos Aires" z Evity.

Na klidnější notu zapěla Šárka Marková - "Co na tom je tak zlého". Tuto klasiku z "Jesus Christ Superstar" známe především díky interpretaci Báry Basikové. A místo Leony Machálkové si kladla otázku "Proč nejsi tam, kde já" z "Hraběte Monte Christa" Vanda Karolyi. Zazněla i Elánem hodně omílaná "Voda čo ma drží nad vodou" v podání Zbyňka Frice nebo "Hladový oči" z "Hříšného tance" v provedení od Markové.

V duetu z "Fantoma opery" obstaral ženský part nečekaně Roman Vojtek navlečený do ženských šatů s parukou. Zpíval s vážnou tváří, ani Bohušovi Matušovi koutky necukaly. Ženské role si vyzkoušel díky účinkování v televizní show "Tvoje tvář má známý hlas". O další povyk se postaral Vojtek při zvedačce v "Hodině H" z "Hříšného tance". Kdo čekal, že poletí vzduchem s ním zpívající Šárka Marková, ten zůstal na omylu. Byl to Vojtek, ale držela ho parta zpěváků.

Večer postupně gradoval, začínal "Pomádou" a tou i končil. Na úplný konec přišlo opakování v podobě medley a ukázalo se, že po letech stále "jsou parta správná". Dala do toho srdce a zavzpomínala na své mládí a největší hity muzikálového světa. Někteří by mohli namítat, kde byly "Dracula", "Hamlet" či "Děti ráje", ale to by se délka show musela protáhnout na půl dne. Nehledě na to, že by se koncept stylově a tematicky už moc roztříštil.