Na druhou stranu, plodná spolupráce s textařem Ivem Plickou a kapelou George & Beatovens patří v kariéře Petra Nováka (1945-1997) k těm nejvíce vytěženým. Těch kolekcí singlů, výběrů a kompilací existuje spousta a skladby se na nich pochopitelně opakují. Stranou tak bohužel zůstává pozdější období, kde minimálně dvě koncepční alba - "Kráska a zvíře" a "Memento" - za poslech stojí. Každopádně, navzdory předchozím řádkům je aktuální narozeninová kompilace na hony vzdálená mlácení prázdné slámy.

Čtyřiadvacet písní tu mapuje pouhé tři roky: Začíná to nedělitelnou trojicí "Já budu chodit po špičkách", "Povídej" a "Náhrobní kámen" (všechny nahrané ještě s Flamengem), pokračuje přes hitovky "Klaunova zpověď", "Dívky z perel" nebo "Dětský oči" a uzavře se s "Takovej je svět", která jako by anticipovala nabubřelou prázdnotu normalizačních estrád. Z tvorby z přelomu šesté a sedmé dekády potěší zařazení dvou kousků s texty Pavla Vrby ("Jdi dál" a "Zlá chvíle") i mystická dvojice "Esther" a "Hádith", které pro změnu míří do artrockových vod.

S obdivem tak lze sledovat, jak silný a hlavně vyrovnaný materiál dokázala dvojice Novák-Plicka stvořit v tak krátkém časovém úseku. Plickovy texty, zpočátku kouzelně romanticky naivní ("Povídej"), postupně temní ("Špinavý ráj chudých") a svou tematiku prohlubují - píseň "Den štěstí" se nakonec stala i jedním ze symbolů srpnové okupace.

V souhře s texty na tělo se Petrovi Novákovi podařilo najít sebe sama v poloze smutného rozervaného básníka. Navíc, coby autor hudby osmnácti ze čtyřiadvaceti skladeb, ukazuje také jedinečný smysl pro melodiku a schopnost vydat se i nečekanými směry. Ty písně, jakkoliv jim táhne na šedesát, směřují k nadčasovosti a potvrzují fakt, že dělat při zkoumání hudby šedesátých letech čáru mezi popem a bigbítem, respektive rockem, by bylo nemoudré a redukující.

Kolekce vyšla na skvěle vypraveném dvojvinylu. Lakovaný gatefold využil vnitřní stranu na informačně nasycený sleevenote Miloše Skalky, obal každého z vinylu skýtá kromě seznamu skladeb (včetně kreditů) také prostor pro solidní množství fotografií. Písně prošly remasteringem a hrají skvěle se slušnou dynamikou. Tady si vydavatel skutečně dal práci (pod dvojalbem je editorsky podepsaná Jana Helgová) a jako celek působí "Povídej" opravdu dotaženým dojmem.

Petr Novák, to zdaleka není jen všeobecně známý "Náhrobní kámen" nebo "Já budu chodit po špičkách". Tahle vzpomínková kolekce nabízí minimálně dvě desítky dobrých důvodů, proč nešlo jen o smutně koukajícího romantika, ale i o velkou hudební osobnost - jednu z nejvýraznějších, které československý bigbít zrodil -, a proč stojí za to s odstupem nahlédnout i za ty nejznámější skladby.