Ještě než se zaměříme na pozadí vzniku, pojďme se ponořit do úplných začátků skupiny. Když se v roce 1994 potkal Brian Molko s baskytaristou Stefanem Olsdalem, jednalo se o úplnou náhodu. Netrvalo to dlouho a dvojice spolu založila projekt Placebo. Společná tvorba se nesla v duchu alternativního rocku, glam rocku, ale i punku. K těmto dvěma se brzy přidal i Robert Schultzberg, kterého ale poměrně rychle nahradil Steve Hewitt.

Debut "Placebo", vydaný v roce 1996, si díky svým temným textům a androgynnímu vzhledu členů formace rychle získal pozornost publika. Větší úspěch přišel s deskou "Without You I’m Nothing", kdy stejnojmennou baladu nazpíval Molko dokonce s Davidem Bowiem. Album ale přineslo i singl "Every You Every Me", napsaný pro film "Velmi nebezpečné známosti". A pozadu nezůstávala ani skladba "Pure Morning", přičemž doprovodný klip patří k těm nejlepším od tohoto souboru.

Kapela se brzy etablovala jako hlas všech outsiderů, melancholiků a lidí, kteří byli odvrženi stranou kvůli odlišné sexuální orientaci. V roce 2000 Placebo na úspěch navázali deskou "Black Market Music", po které následovala studiovka "Sleeping with Ghosts". A poté konečně následovala nahrávka "Meds".

Album, které málem nevzniklo

Již zmiňovaná řadovka "Sleeping with Ghosts" z roku 2003 se nesla v duchu digitální produkce a přehršle elektronických vlivů. Placebo si tehdy vyzkoušeli, kam až mohou zajít, když upustí od vší kytarové syrovosti, ale výsledkem byla chladná atmosféra, která fanoušky rozdělila na dva tábory. Frontman Brian Molko později přiznal, že v té době trojice ztratila nit. Aneb laicky: přišel tvůrčí blok, což se neobešlo bez vedlejšího efektu.

Nová deska měla představovat návrat ke kořenům, ale cesta k ní byla bolestivá. Placebo se v té době nechali unášet na vlně léků, alkoholu a nekonečných večírků. A kdo ví - snad se ta ztracená múza zase objeví. Formace si ke spolupráci přizvala producenta Dimitryho Tikovoie, který pracoval s umělci, jako jsou například Marianne Faithfull nebo Becky Hill.

A nahrávání nebylo vůbec snadné. Trojice často přicházela do studia pod vlivem, což několikrát potvrdil i Molko. Nebál se ale zmínit ani to, že "Meds" nemělo nikdy vzniknout - a trio popsal jako "nefunkční rodinu pod vlivem". Stef zase jejich tehdejší rozpoložení charakterizoval slovy "zombíci s kytarami"...

Těžko si tento stav jen představit. Je proto docela ironií, že právě ten vdechl albu autenticitu.

"Meds" jako diagnóza generace

Tematicky se "Meds" zároveň stalo nejosobnějším dílem Placebo. Hned titulní introspektivní skladba, ve které slyšíme i zpěvačku Alison Mosshart, rozebírá závislost na lécích, přičemž charismatický frontman zpívá o tom, jak léky potlačují lásku, bolest i identitu. "Infra-red" je pro změnu paranoidní hymna o zradě a manipulaci, zatímco "Song to Say Goodbye" představuje emocionální epitaf pro přátele, kteří podlehli drogám.

Za zmínku také stojí, že živou verzi "Infra-red" muzikanti často prodlužují o instrumentální pasáže nebo noiserockový závěr, díky tomu zní píseň o něco drsněji a expresivněji.

A klavírní "Broken Promise" s Michaelem Stipem pro změnu tak trochu vyčnívá. Přesto je její kontrast, kde se mísí křehké tóny s agresivními kytarovými riffy a Brianovým úpěnlivým vokálem, dechberoucí a neskutečně procítěný.

Ve verších se dá poznat, že zpěvák se nacházel na pokraji psychického vyhoření a že neměl co ztratit. Jeho písně už nevyznívaly jen jako metafory, ale jako zoufalé výkřiky o pomoc.

"I was alone, falling free, trying my best not to forget..."

Propad, nebo vzestup?

Album "Meds" vyšlo 13. března 2006. Zatímco někteří kritici mluvili o návratu ke kořenům, jiní kapele vyčítali monotónnost a depresivní atmosféru. Fanoušci ale studiovku přijali s otevřenou náručí. Nový počin s nimi totiž rezonoval díky svému upřímnému pohledu na svět a autenticitě. Nešlo o image a o vytvoření sluncem zalitého světa, ale o opravdový pohled na život lidí, kteří se snaží přežít v tomto světě.

Ve světě bez filtrů a bez pozlátek, ve světě, ve kterém lidé utápějí bolest v chlastu. Ve světě, kde hlavní roli hraje apatie zrozená v důsledku všeho hnusu.

Tímto počinem to ale zdaleka neskončilo. Následující turné bylo natolik vyčerpávající, že předznamenalo rozkol ve vnitřní dynamice skupiny. V roce 2007 odešel oblíbený bubeník Steve Hewitt, což mnoho fanoušků neslo těžce. Sepisovaly se dokonce i petice, aby v kapele zůstal. To ale nepomohlo a jeho odchod představoval konec klasické sestavy.

"Meds" se stalo velice bolestivou záležitostí. A to doslova. Nejenže dokonale popisovalo vnitřní rozpoložení lidí, kteří nevědí, jestli se dokážou vyléčit, nebo pomalu umírají, ale jedná se také o poslední počin se Stevem. Zároveň toto dílo Placebo zachránilo. Utrpení se proměnilo ve zvuk a formace jako kdyby i přes to všechno chytila druhý dech a nabrala sílu pokračovat.

Právě díky své opravdovosti zní tato studiovka stále velice čerstvě a nadčasově. Působí skoro jako jizva, která nikdy nezmizí.