"Co to posloucháš?" zeptal se mě syn. "To zní jak Stypka, ale horší," doplnil svůj rychlý soud. Rozesmál jsem se. "Přesně to chci do recenze napsat, jen více hezky a pozitivně," reagoval jsem.

Přirovnání k bardovi Davidovi jsem použil už v článku o singlu "Oči jako planety", v žádném případě se ale nejednalo o výtku, spíše pochvalu. A těžko Adamovi Vopičkovi podobnost s ním jakkoli vyčítat, vždyť jeho hudba - a hlavně zpěv - zněly podobně už v dobách Calm Season, kdy Stypkova sláva sotva začínala.

Porovnání se ale vyhnout opravdu nedá, protože Adamova sólovka vyznívá, jako by ji natočil Stypkův student - jen s jemnějším hlasem, pozitivnějšími, introvertními a při tom ne až tak na dřeň jdoucími texty a s výrazně popovějším přístupem. Ve všech oblastech za ním sice mírně zaostává, ale i tak nahrál poctivou, upřímnou a ze srdce vyvěrající desku.

Snad žádné jiné nahrávce z posledních let se nedá více věřit, že ji autor vytvořil opravdu jen pro radost z tvorby. Vopičkovi nejde o nic víc, než své písničky nahrát a pak je i třeba někde živě zahrát, ačkoli to kvůli jeho problémům se sluchem není úplně jednoduché. Do skladeb proto v textech co nejupřímněji otiskl sebe a po hudební stránce se povětšinou drží pomalejšího kytarového popu.

Melodie klidně plynou, občas se do uší zaryjí silněji, jindy méně, a i přes povedené hostování Lenky Dusilové, Terezy Luny či Šimona Biliny leží hlavní tíha v lyrickém obsahu. Adam v nich nabízí určité smíření s dosavadním životem a víru, že vše už bude jen lepší. I přes převládající melancholii z alba čiší lidské teplo a optimismus. A samozřejmě fascinace vesmírem - i když možná spíše tím vnitřním.

Nejlepši kousky? Kromě titulní písničky s Dusilenkou nejvíce zaujmou skladby "Voda v potoce", "Cesta" či "Restart" se Šimonem Bilinou. A samozřejmě i zmíněný singl "Oči jako planety", který se na konci desky nachází také v akustické podobě.

Album funguje hlavně jako celek, záleží ale na posluchači, zda se nechá obklopit a pohltit Adamovým pohledem na život. První krok v další fázi jeho hudební cesty se každopádně povedl a může na ní směle pokračovat dál.