Kdo Precedens sleduje delší dobu, tušil, co se na skromném pódiu Malostranské besedy bude odehrávat. To bylo zahalené do černa a ozdobené letitým červeným logem kapely. Místa bylo tak akorát pro pětici muzikantů, zpěvačku a jedno velké překvapení, které si skupina nechala na později.

Koncert odstartoval titulní skladbou nové desky "Odstíny černé", která perfektně zapadla mezi starší repertoár. Zpěvačka Daniela Langrová předvedla skvělý hlasový výkon a její místy nakřáplý alt nádherně sedl k textům a Němcově hudbě. Lehce přiostřený a přirozený zvuk písni spíše prospěl. Novinka jako první song večera? Trefa do černého - inu, jak jinak, když to jsou "Odstíny černé".

Doslovný návrat do minulosti přinesla píseň "Dívčí válka". Pak následoval průřez novou deskou, proložený výlety do různých období kapely - éra s Petrem Kolářem v "Berlínské zdi" a "La la lá", období Basic Beatu s oblíbeným "Soumrakem bohů" nebo emotivní Ravenova skladba "Kristiáne vstávej".

Speciální místo zaujala emocionálně hutná "Hoří Notre-Dame", kterou dříve hráli Lili Marlene (další kapela Martina Němce), Michal Prokop i předchozí zpěvačka Precedensu Iva Marešová. V současné verzi s Danielou u mikrofonu skladba získala nový rozměr. Přestože jsem slyšel všechny podoby, ta s Precedensem mě zasáhla nejvíc díky neskutečné atmosféře a elektrizujícímu pnutí. Kytarové sólo Karla Vošty skladbu ve finále vyšperkovalo a stalo se jedním z vrcholů večera.

Pak přišel Ježíš, tedy Kamil Střihavka, který i přes zdravotní indispozici (viróza) pokřtil nové album. Hned na začátku předvedl své someliérské umění - otevření křtící lahve muselo jen pšouknout. Přidal historku o tom, jak kdysi kvůli nečekaně vypěněnému sektu zničil pódiový mixpult. Nakonec popřál kapele hodně zdaru a ať nové hudební dítě brzy dostane sourozence. Martin Němec s úsměvem reagoval, že slíbil manželce Janě, že v dohledné době nic točit nebude. Pak přišel samotný křest, přípitek a koncert pokračoval dál.

Následovalo překvapení - premiéra songu "Chtěla bych bejt pes", do které se v závěru přidaly sbory čtveřice dětí. Murphyho zákony tentokrát nezahálely: na zkoušce šlo všechno hladce, ale při vystoupení zapůsobila síla okamžiku a píseň se musela opakovat. Nic dramatického, spíš příjemně lidská situace. Návštěvníci Besedy zpěvačku odměnili obrovským aplausem a soucitnými emocemi. Celá ta chvíle dala vystoupení lidský rozměr a silnou energii. Novinka, která by mohla mít hitové ambice, se po přestávce představila i klipem - stejně jako píseň "Marie Bladová".

Program postupně nabídl všechny nové skladby, kromě "Tsunami". Došlo na energické a dynamické kousky jako "Žízeň", "Piruety" nebo "Návod na lítání" se skvělým basovým sólem Zdeňka Imramovského. Musím zmínit precizní rytmiku, kterou zajišťuje bubeník Tomáš Kobdzey Kašpar, a tradiční zvukovou stěnu klávesisty Pavla Nedomy, po Němcovi druhého nejdéle působícího člena skupiny. Zvuk zněl čistě a hlasitost byla akorát - všechno šlo dobře slyšet a nebyl problém rozumět textům.

Po všech opulentních show, které jsem v posledních dnech viděl (například Behemoth či Ghost), působil tento koncert jako balzám. Přinesl totiž nehranou upřímnost a osobitost.

Precedens za sebou má bohatou historii. Neodmyslitelně k němu patří zpěvačka Bára Basiková a spoluzakladatel Jan Sahara Hedl. Výraznou stopu tu zanechali i Petr Kolář a Iva Marešová. Tohle vystoupení ukázalo, že kapela má stále co nabídnout. A je jedno, že je to už x-tá sestava - tvoří ji skvělí muzikanti.

Martin Němec znovu potvrdil, že má čich na výborné zpěvačky. Výběrem Daniely Langrové to opět dokázal a víc než obhájil. Křtem nové desky kapela potvrdila, že rozhodně nepatří do starého železa ani do hudebního důchodu. O Precedensu ještě uslyšíme!