Po výtečném nadstylovém albu "Stankonia" ležel dvojici rapperů Andre 3000 (Andre Benjamin) a Big Boi (Antwan Patton) svět u nohou. Kritika zalíbeně mlaskala nad jejich fúzí organického hip hopu a inteligentního funku, žebříčky braly útokem jejich singly "Miss Jackson" a "So Fresh & So Cool" a všichni dohromady se shodli, že v roce 2000 málokdo vydal lepší album. Z takovýchto výšin je lehké rychle spadnout, a proto se OutKast rozhodli natočit další desku trochu jinak. Andre a Big Boi se každý sám pustili do své sólové nahrávky, aby však zůstala zachována kontinuita i duch klasické značky, desky (i singly nebo videoklipy) se distribuují pod jménem OutKast. Pokud moje paměť neklame, tak podobný krok udělali naposledy The Beatles na svém "Bílém albu", kde McCartneyho písně obsadily první desku a Lennonovy druhou. Podotknout na tomto místě, že OutKast jsou dnes něco jako The Beatles hip hopu, by možná bylo laciné, ale rozhodně ne daleko od pravdy.

Aby bylo jasno hned od začátku - OutKast od svého debutového singlu "Player's Ball" v roce 1994 nevydali ani jednu slabou desku. "Southernplayalisticadillacmuzik" bylo vlajkovou lodí špinavého jižanského rapu (a první klasikou dnes tak populárního a zároveň zprofanovaného stylu dirty south). "ANTlienz" a "Aquemini" v sobě nesly zárodky implantátů Clintovského instantního šílenství a funkové ideologie vesmírné radosti, převedené do reálií jižanských playaz. "Stankonia" pak dovršila snahu atlantských hochů o hip hop, který je schopen pojmout do sebe všechny "opravdové" hudební žánry ve funkové Jedno. "Speakerboxxx" a "The Love Below" pokračují v nastaveném trendu. Jen se oba podstatné elementy z předchozích tří alb - funk a hip hop - rozešly. Big Boiův "Speakerboxxx" je jednolitě hutné hip hopové album s kupou hostů, špinavým jižanským soundem a klasickým rapovým vychloubáním v textech. Zato Andreho disk je funková jízda velkého stylu, která do sebe vstřebává všechny myslitelné hudební podněty, když hnacím motorem všeho je jednoznačně láska. Na společném albu by Big Boi určitě Andreho stylové tripy udržel pod pokličkou hip hopu, na "The Love Below" se však ten extravagantnější z dvojice mohl pořádně odvázat a natočit dechberoucí desku.

Kdo je tedy vítěz našeho bratrovražedného souboje? Big Boiova polovina je soustředěnější a opticky sází více hitů - mohutný disco/electro/hip hop otvírák "Ghettomusic" (napsal ho ale Andre3000), soulové bomby "The Way You Move", "Unhappy" nebo silnou hymnu "Flip Flop Rock", kde exceluje Jay (musím-být-všude) Z. Andreho disk je zase na poslech barevnější a překvapí nevídanými přemety - desku například otevře swing "Love Hater", "Prototype" je regulérní D'Angelovský nu-soul, "Hey Ya!" je hit ala The Beatles (ve výtečném klipu Andre hraje všechny členy funkové kapely v televizní show ne nepodobné té, v níž hráli v únoru 1964 poprvé v USA právě Beatles). V závěru si ještě budete nevěřícně drbat vlasy nad skladbou číslo 17, která není v bookletu uvedená, leč i příležitostní fanoušci jazzu poznají "My Favourite Things" Johna Coltranea v (ehm!) drum'n'bassovém remixu. Další písně se navíc nesou v duchu eklektického volnomyšlenkářského funku ala Prince nebo George Clinton, kde prvně jmenovaný dodává nekonečnou a neukojitelnou sexuální touhu a druhý podobně neústopnou snahu o invenci. Občas to pravda zaskřípe (kouzlo "Vibrate" nebo "Dracula's Wedding" se rozmělňuje v neustálém opakování) a Andre občas sklouzne do laciné komediálnosti, rozhodně ale nenechává nic dlužen své pověsti divokého funkového impresária.

Ještě jedno takové album a OutKast si budou moci nárokovat pozici ve funkovém nebi vedle Jamese Browna, George Clintona a Prince. Otázkou je, jestli ještě někdy společně dají nějaké album dohormady. Byla by škoda, kdyby Andre a Big Boi znovu nespojili své kvality a nenatočili desku, na které by se znovu hudebně navzájem našli. Pokud se vám po starých OutKast stýská, pak není nic lehčího, než si ze "Speakerboxxx / The Love Below" sestavit jedno album nejsilnějších skladeb. Teprve pak opravdu uslyšíte, v jaké formě se v roce 2003 OutKast ocitli. Taková deska by ode mě jistojistě dostala desítku, dvojalbum je o chloupek na devět.