Už před sedmou se na Francouzské začaly vytvářet fronty těch, co měli štěstí a získali pozvánku na první, uzavřený koncert nové podoby kapely Lucie. Výjimečnost večera dokládalo i to, že na ulici stáli a poctivě čekali, než přijdou na řadu i různé celebrity, jako třeba předchozí generální ředitel ČT Dvořák.

A už venku, ale i při čekání v sále se návštěvníci bavili o tom, jaké to asi bude a co Lucie zahraje. Odchod Davida Kollera formace sebral vítr z plachet. První televizní vystoupení u Honzy Dědka s písní "Nejlepší, kterou znám", stejně jako koleda "Půjdem spolu do Betléma" se moc nepovedly. Na druhou stranu oba singly z připravované desky, "Marie" i "Krása a zázrak a tajemství", které vyšly na 7“ singlu a skupina jej na koncertě pokřtila, nevybočují z vysokého luciášského standardu. Dopadnout to tedy mohlo jakkoliv.

Nakonec večer příjemně překvapil, i když s několika drobnými výhradami, ať už k setlistu nebo k tomu, jak se některých písní zhostil Viktor Dyk. Všichni ty písně desítky let známe, takže vzít místo po Kollerovi vyžaduje obrovskou odvahu. Má totiž nezaměnitelnou barvu hlasu a zejména unikátní frázování. A co jako náročný fanoušek chcete? V první řadě nestojíte o žádné velké změny, chcete si s kapelou odzpívat všechny její hity, a pokud si to zpěvák udělá po svém, není to ono. Stejně tak ale nechcete, aby se zpěvák svého předchůdce snažil co nejvíc napodobit. Působilo by to směšně.

Viktor Dyk disponuje dost velkým sebevědomím na to, aby písničkám přidal kus své osobitosti. A většinou to fungovalo, snad jen s výjimkou "Ohně". Jedna z nejstarších písní všem zarostla pod kůží tak silně, že změněné frázování působilo rušivě, Dyk Kollera často předbíhal, jindy byl pozadu, navíc zpíval "Voheň". Tady bohužel platilo ono Dyk to není Koller a vlastně šlo o nejslabší moment večera, což u této ikonické skladby zamrzí.

Dalším mrzení přineslo zařazení písničky "Chci zas v tobě spát". Ta vyšla na Kollerově sólovce z roku 1993 a ano, Lucie ji na koncertu v opeře v roce 2002 zařadila do svého repertoáru. I tak mi ale její místo v setlistu přišlo podobně podivné, jako kdyby Koller začal zpívat "Sbírku zvadlejch růží". A to i přesto, že skladba, kterou napsal Oskar Petr, se Dykovi povedla parádně. Působilo to, jako by ji zpíval odjakživa.

Obzvlášť dobře fungovaly rychlejší skladby jako "Vona říká jó" nebo "Lovec, střelec, doktor a vědec", ty mne možná bavily víc než v jejich původní verzi. Zněly dynamičtěji a dostaly víc energie. Povedly se ale i "Sen" nebo "Nejlepší, kterou znám". O něco déle si budeme muset zvykat na "Krev a R’n’R", podle mne vůbec nejlepší píseň, co kdy Lucie napsala, a "Ameriku". Obě skladby jsou postavené na dvojhlasu Kodyma a Kollera a nová dvojice se bude muset ještě nějakou dobu prozpívávat k vzájemnému souznění.

Robert Kodym ve starších rozhovorech vždycky vysvětloval, že Wanastowi Vjecy ho baví proto, že si tam pořádně zazpívá. A že na Lucii má zas rád to, že si může v klidu hrát na kytaru a těch pěveckých partů nemá tolik. Ve středu se ale snažil táhnout, co šlo, Dyka podporoval při zpěvu, kde mohl, a vůbec byl v parádní formě. Na pohled dost zhubl, kromě mnoha jiných odzpíval své čtyři nejzásadnější skladby: "Dotknu se ohně", "Lucie", "Panic“ a Kurtovi Cobainovi věnovanou "L’auru". "Chtěli jsme lítat" zase poslal do nebe Chrisovi Cornellovi ze Soundgarden.

Zhruba ve dvou třetinách večera došlo i ke křtu nového vinylového dvojsinglu. Kodym připomněl, že ve stejný den měla shodou okolností svátek Svatá Marie Kleofášova, pro samotný akt křtu ale nezvolil svěcenou vodu jako v případě desky "Torpédo", ale hodinářský olej, kterým je promazán pražský orloj. Křtitelem se proto stal hodinář Petr Skála, který orloj opravoval. Jednalo se o netradiční křest a hodinový olej byl asi na tento rituál použit vůbec poprvé. Kapela pak nezastírala rozpaky nad tím, co s mastnou deskou udělat. Nakonec letěla mezi návštěvníky, přičemž byli i ti, nad nimiž vinyl letěl, dostatečně promazáni oním olejem.

Výsledek? První koncert Lucie po odchodu Davida Kollera byl parádní. Hudebníci i návštěvníci si ho opravdu hodně užívali, Viktor Dyk zapadl skvěle, o Štěpánovi Smetáčkovi ani nemluvím. A jasně, ještě nějakou dobu bude trvat, než si zejména ty staré písničky sednou, ale půjde to. Nová podoba kapely má nakročeno na působivou oslavu svých 40. narozenin, které proběhnou na konci tohoto roku velkými show v halách. Půjde to i bez Kollera a nebude to působit trapně. A jo, je to jiné, ale určitě stojí za to ještě nějakou dobu u Lucie zůstat.