08.04.2025 00:00 - Jiří V. Matýsek | foto: Vojtěch Kubec / musicserver.cz
Na světě nenajdeme mnoho kapel, v jejichž čele by stál natolik neústupný lídr, jako jsou Swans vedeni Michaelem Girou. Projekt proslulý nekompromisními a hypnotickými koncerty i nezařaditelností dokázal přežít vlastní smrt a svou magii i nadále potvrzuje. Do jeho tajemství zve kniha "Swans: Oběť a transcendence".
Swans na letošní rok chystají nové album a podle Michaela Giry, jediného konstantního člena kapely, jejího lídra i tvůrčího mozku, se možná chýlí ke svému konci. Minimálně v té současné podobě. Více než čtyřicetiletá historie formace totiž ukázala, že Swans mohou nabývat všelijakých podob.
Každopádně, zvěsti o (dalším) konci se k novináři a autorovi knihy "Swans: Oběť a transcendence" Nicku Soulsbymu nedonesly. Publikace, kterou koupíte třeba
na Sparkshopu, končí rokem 2018 a albem "The Glowing Man". Následující počiny, tedy "Leaving Meaning", "The Beggar" a chystaný "Birthing", pochopitelně v textu scházejí.
Soulsby má za sebou knihy o
Nirvaně,
Kurtu Cobainovi nebo Lydii Lunch a pro zaznamenání příběhu Swans zvolil metodu orální historie. Vyzpovídal tedy více než sto dvacet pět pamětníků - vedle členů kapely jsou to i producenti, výtvarníci a v Girově případě také rodinní příslušníci - a na základě jejich sdělení poskládal výslednou mozaiku.
Jakkoliv se tu příběh Swans vypráví chronologicky, na klasickou biografii zapomeňte. Nick Soulsby de facto ustupuje ze své autorské role - rezignuje i na pozici moderátora a nechává čtenáře, aby si z těch střípků výsledný tvar poskládal sám. Jde o klad i zápor knihy.
Čtenář, respektive posluchač s fenoménem Swans neobeznámený bude přece jen místy trochu zmaten. Alespoň nějaké uvedení každé z kapitol - a nepovažuji za ně vročení doplněné názvy alb, kterých se dané období týká - by neuškodilo a proniknutí do informačně hutného textu by poněkud zjasnilo.
Metoda
nasvěcování ústředního tématu z různých osobních perspektiv zároveň nabízí možnost mít vyprávění interpretačně otevřené a zbavené fanouškovského zkreslení. Jednotlivé pohledy se vyvažují - Girův sebekritický vyrovnávají upřímné názory jeho spoluhráčů. Zvolená metoda potvrzuje jeden jasný fakt: chtít objektivně postihnout hudbu Swans asi úplně nelze.
Velmi okatá redukce na historky o extrémní hlasitosti by všechno jen zjednodušila. U zvukově proměnlivé kapely jsou hypnotické vlny hluku jen jednou částí kouzla, které ale bude pro každého jediného diváka v sále nebo posluchače naprosto unikátní a v mnoha ohledech skutečně - v souladu s titulem knihy - transcendentní.
Příběh Swans představuje ale také vyprávění o neústupné tvrdosti.
Michael Gira se své vizi naplno oddal - a spoustu toho pro ni obětoval. Kniha velmi dobře zachycuje i tento sebezničující aspekt věci.
"Se Swans to byl vždycky boj," říká hudebník. A ani příběh kapely samotné se čtenáři nepoddává snadno. Má v sobě spoustu bolesti, tvrdosti, ale zároveň strhující energii. Ostatně, takhle nějak by se dala popsat i hudba, která z toho všeho prýští.
V každém případě, natolik originální uskupení, jako jsou
Swans, si zaslouží i originální biografii. Tu se Nicku Soulsbymu podařilo připravit, ačkoliv spíše cílí na oddané fanoušky. Příležitostní posluchači mohou na řadě míst poněkud znejistět. Na druhou stranu, čtení nabízí "Swans: Oběť a transcendence" uchvacující. Pro každého, kdo si potrpí na silné příběhy.