05.04.2025 16:00 - Jiří V. Matýsek | foto: Musicraft
Litomyšlský songwriter Richard Jan Müller už na domácí hudební scéně počítá třetí dekádu. Hrál v brněnských kapelách Berlín nebo Park, dále s pardubickými The Partisan nebo se podílel na debutu Petra Muka. Ale od roku 2015 je to hlavně Fuzzy2102. Pod tímto jménem nyní vydal pátou, poprvé bezejmennou, desku.
Doba
měsíční hudby - první tři alba měla v názvu slovo
moon, tedy měsíc ("Moonpop", "Moonfactory" a "Moondust") - je fuč, nezůstal ani prostor na konstatování "Všichni chtějí být šťastní" z titulu čtvrté řadovky z roku 2022. Letos jako by byl
Fuzzy2102 jen sám za sebe. Samozřejmě s dvojicí muzikantů v zádech, a tedy i s kapelním zvukem. Přesto si ale kolekce devíti skladeb ponechává zdravé písničkářské jádro.
Richard Jan Müller zde prezentuje spíše melancholičtější, zamyšlenější tvář, v textech najdeme spoustu
"kdyby", nesplněných očekávání a představ toho, co by se mohlo stát, pokud by byl osud k vypravěči přece jen trochu milejší. Hrdinou písně "Frankie Dog" se tak může stát chlápek, který se sice potácí nad propastí, o nadhled ale nepřichází. "Civilní oběti" zdařile, na půdorysu opravdové války, vykreslují rozpad vztahu, singlová "Cizinec" zase představuje odraz ztracení sebe sama ve světě.
Texty jsou v zásadě přímočaré, Fuzzy2102 nepotřebuje jejich obsah balit do vzletného obalu - jako by v nich tu a tam vystrčila růžky punková přímočarost. Některé obrazy a obraty sice trochu zašustí papírem (
slzy v dešti už jsou klišé nejpozději od dob filmu "Blade Runner"), z celkového pohledu ale nahrávka textově funguje. Neobjevuje neobjevené, přesto je znát, že za autorem už leží docela dlouhá tvůrčí zkušenost.
Zvukově dílo vychází z britských kytarovek devadesátých let. Tu a tam náladu rozmlží trocha zasněnosti v duchu shoegaze nebo postpunkové hutnosti, kytary tady ale jasně kralují. Devítka skladeb tak působí zvukově celistvě a ve funkčním kontrastu s do sebe ponořenou textovou rovinou i docela ostře a syrově, nicméně bez ztráty melodické přitažlivosti. Aby ne, když nahrávky vznikly intenzivně během pouhých dvou týdnů.
Pátá studiovka pod hlavičkou
Fuzzy2102 přináší posluchači zhruba půlhodinovou porci poctivé muziky, která rozhodně neurazí. Může se opřít o zkušený a sebejistý songwriting, funkčně spojující písničkářskou zamyšlenost s bigbítem hraným takříkajíc od podlahy. Nepřekvapí, nicméně rozhodně potěší. Navíc příklon k rockovějšímu výrazu celému projektu velmi sluší.