Německou skupinu Camouflage někdo bere jako levnou imitaci mnohem slavnějších Depeche Mode. Samotní členové této skupiny, tedy Heiko Maile, Marcus Meyn a Oliver Kreyssing jsou fanoušky této kapely a inspiraci jejich tvorbou v jejich nahrávkách rozhodně najdete. V Německu jsou však bráni jako hvězdy a kdykoliv měli Depeche Mode pauzu, vždy využili situace a užívali si úspěchu, který přesáhl i hranice rodné domoviny. Po mnoha peripetiích se do světa dostalo nové album "Sensor", které se velmi povedlo. Camouflage vyrazili na podzimní turné, které bude pokračovat i příští rok a možná zavítají i k nám, ale to lehce předbíhám. Skupina fanoušků z Česka a Slovenska se vydala na koncert do Drážďan, což je kousek od hranic a zažila velmi prapodivný zážitek s pár náhodami. Předskokany vystoupení byla formace Kaycee a samotný koncert Camouflage stál doopravdy za to!

Výlet na zájezd pořádal český web Depeche Mode, přihlásilo se na něj původně přes sedmdesát fandů, ve finále jsme se však vešli do běžného dálkového autobusu a na místě potkali několik dalších, kteří měli stejný nápad - navštívit třetí koncert turné Camouflage v Drážďanech. Samotné Drážďany jsou kousek od hranic, což se přímo nabízelo využít tohoto místa pro návštěvu koncertu. Cesta byla docela v pohodě, na hranicích jsme potkali celníka a fandu Depeche Mode v jedné osobě (první náhoda). Drážďany nás posléze přivítaly zahaleny do tmy. Koncert měl začít úderem deváté hodiny, ale najít klub Alter Schlachthof v bývalé průmyslové zóně bylo nad lidské síly. Když už se v autobuse začaly objevovat hlasy, že to nemůžeme stihnout, stala se druhá náhoda. Na ulici jsme zastavili skupinku německé mládeže a jeden z nich nás přímo odnavigoval ke klubu, tedy svezl se s námi, neuvedl bych to, pokud by na povrch nevyplavalo to, že se tento člobrda učí česky. Nestihli jsme tedy celé vystoupení předskupiny, ale to až tak nevadilo. Na tomto místě, před samotným reportem z koncertu, bych chtěl poděkovat celé výpravě a organizátorům ve finále za velmi povedený výlet.

Úlohy předskokana se ujalo trio Kaycee, kteří pro Camouflage zremixovali pilotní singl desky "Sensor" "Me And You". Hudebně na mě tato skupinka působila jako německá odpověď na Kosheen. V asi půlhodinovém bloku bylo odprezentováno jejich nové album "Beg 4 More". Svůj blok ukončili přepracovanou verzí klasiky Joy Division "Love Will Tear Us Apart". Posléze se začalo chystat pódium pro koncert Camouflage. Pódium doznalo nepatrných změn, bylo odneseno jen několik málo nástrojů. Samotný klub Alter Schlachthof našel své působiště ve staré výrobní hale, kde byl zvlášť oddělen prostor pro koncerty s kapacitou zhruba dvou tisícovek a prostor pro diskotéku s barem. Koncertní sál byl dobře ozvučen, což samotnému koncertu jen a jen prospělo.

Kousek před desátou sál pohasl a rozeznělo se úvodní "Intro", v němž zaznělo několik málo samplů z různých skladeb Camouflage, to plynule přešlo ve vypalovák "I'll Follow Behind". Celý koncertní playlist hodně čerpal z nového alba "Sensor", ale dostalo se i na starší skladby, které ve většině případů dostaly nový slušivý kabát. Camouflage slaví dvacáté výročí od svého založení, takže výprava do historie byla důkladná a každá položka z diskografie byla patřičně připomenuta. Po povedeném úvodu trio Marcus, Heiko a Oliver podporované bubeníkem Jochenem Schmalbachem a tajně se ukrývajícím programátorem pokračovalo ve skvělém tempu s kousky "Crime" ("Bodega Bohemia"/1993) a skvostnou "Perfect" z albové novinky. Pak bylo namířeno do historie, aby byl připomenut debut "Images & Voices" (1988) čistě americkým singlem "That Smiling Face" v modernější a našlápnutější verzi. "Heaven (I Want You)" ("Meanwhile"/1991) byla přiblížením se do reality. Vokální part v následující "You Turn", která "Sensor" uzavírá, převzal Oliver Kreyssing. U Camouflage totiž platí stejné pravidlo jako u Depeche Mode, že snadno naběhnete a zmýlíte se v tom, kdo zpívá tu a tu píseň. Oliverovo i Marcusovo hlasové rozpoložení je si blízké. Posléze zazněla "Je suis Le Dieu" z alba "Spice Crackers" (1995), ve které si se svým hlasem pohrál Heiko Maile. Pak přišel první vrchol večera, zazněla píseň "Handsome" v nové hodně roztančené verzi, která měla s původní verzí z desky "Meanwhile" společnou pouze jednu klávesovou linku. Trojblok z novinkové kolekce "Harmful", "Me And You" a "Thief" nás přesunul do druhé poloviny koncertu. Za zády hudebníků byly vyvěšeny velké portréty hlavních aktérů, které byly sejmuty a místo nich se objevila světla vmontovaná do velkých obdélníků, ta dotvářela svými kreacemi zajímavý doprovod k hudbě Camouflage.

Druhou polovinu koncertu zahájila zbrusu nová úprava fanoušky oblíbené "A Picture Of Life" ("Methods Of Silence"/1989), zprvu pohodová a pomalá klavírní linka jen lehce hýbala celým sálem a podporovala vokál Marcuse Meyna, aby potom přešla v hybné sólo na bicí bubeníka Jochena Schmalbacha, do kterého se přidávala původní melodie, jeden z dalších vrcholů koncertu. V "Kraft" ("Spice Crackers") se celé trio Camouflage představilo vokálně, bubeník převzal žezlo za klávesami a vznikla tak lehká parodie na Kraftwerk. A pomalu přišel čas na vygradování hlavního bloku, to odstartoval hit "Suspicous Love" ("Bodega Bohemia") ve verzi hodně podobné "G.R.D. Mixu" z maxáče. Poklidné a druhé Oliverovo sólo v "Here She Comes" nás nachystalo na závěrečnou smršť se skladbami "I Can't Fell You" (nový singl z desky "Sensor") a "The Great Commandment", která to vše tehdy odpálila, tentokrát v nové úpravě uzavírala hlavní blok.

Vytleskávání přídavků nemuselo být ani nikterak dlouhé, Camouflage byli rychle zpět a vystřihli první přídavek sestávající ze tří skladeb. "X-Ray" ("Spice Crackers"), "Together" ("Sensor") a na úplný závěr si nechali ten největší hit "Love Is A Shield" ("Methods Of Silence"), který přepracovali do svižné verze a celé Alter Schlachthof se proměnilo v jeden velký a roztančený sbor. Atmosféra byla vygradována na maximální stupeň, a tak musel zákonitě přijít úplně závěrečný přídavek "One Fine Day" z alba "Methods Of Silence", který to vše i textově krásně zakončil. Koncert to byl nadmíru povedený, takový, na který se prostě nezapomíná a zanechá ve vás silnou jizvu krásy plnou emociálních prožitků.

Osobně mě však překvapilo, že němečtí fanoušci byli občas až moc chladní a neužívali si koncert v takové atmosféře, jako naše početná výprava. Občas se mi i zdálo, že třeba takovou "Je Suis Le Dieu" nebo "X-Ray" neznají, první jmenovanou fanouškové ve fóru na oficiální stránkách dokonce nazývají jako "Instrumental". Ale to nemohlo zabránit tomu, že jsem si koncert užil na maximum. Malou odměnou pro všechny fans z našich luhů a hájů za snahu rozhýbat německé publikum bylo poděkování směrované přímo nám, pronesl jej Oliver před závěrečnou "One Fine Day", na které jsme patřičně hlasitým aplausem odpověděli.

Samotní Camouflage byli hodně v pohodě, koncert si užívali, byla vidět radost z živého hraní, a že dávné rozpory ve skupině jsou dávno zažehnány. Koncertní playlist byl chytře sestaven, měl svou hlavu a patu, ten večer Camouflage šmahem do kapsy zastrčili své mnohem slavnější kolegy z Depeche Mode. Po ukončení německého turné se skupina chce vydat na turné po Evropě, prý se chystá zastávka v Rusku a i Praha by mohla být na seznamu, ale to vše až příští rok, nechme se tedy překvapit.

Camouflage, Kaycee, Alter Schlachthof, Drážďany, 19.9.2003

Playlist: Intro, I'll Follow Behind, Crime, Perfect, That Smiling Face, Heaven (I Want You), You Turn, Je Suis Le Dieu, Handsome, Harmful, Me And You, Thief, A Picture Of Life, Kraft, Suspicious Love, Here She Comes, I Can't Feel You, The Great Commandment; přídavky: X-Ray, Together, Love Is A Shield, One Fine Day