Zhruba před týdnem se v prodejnách Third Man Records, labelu Jacka Whitea, objevil záhadný vinyl - bez artworku, bez tracklistu i bez názvu. Ve svých nákupech jej nacházeli tamní zákazníci. Ukázalo se, že jde o nové sólové album právě tohoto umělce, nijak neohlášeného následovníka dvojice "Fear of the Dawn" a "Entering Heaven Alive". Pro desku se během pár dnů vžil název "No Name" (podle modrého nápisu na bílé středové nálepce), fanoušci na sítích dokonce vytvořili názvy písní, které se poměrně rychle vžily.

Nepojmenovanou novinku nenajdete k dnešnímu dni na streamovacích platformách a nevypadá to, že by se na tom cokoliv mělo měnit. Internet je nicméně rychlý a pár ripů tajemné nahrávky lze na YouTube i jinde poměrně snadno dohledat - jeden z nich si ostatně můžete pustit pod článkem.

Whiteovi tohle pokoutní šíření ani trochu nevadí. Dokonce spíše naopak. Muzikant, který tak trochu může za garážový revival počátku nového tisíciletí i návrat vinylu mezi nejpopulárnější hudební formáty, naopak fanoušky nabádá k tomu, aby album dále šířili. Na Instagramu Third Man Records se objevila fotografie vinylu "No Name" s jednoduchým popiskem Rip It. V reakci na to přehrála rozhlasová stanice WDET v Detroitu celou desku v éteru.

Album lze nyní navíc ve studiové kvalitě stáhnout z lehce krypticky nazvané složky na GoogleDrive. Link se objevil na Whiteově oficiálním účtu na Redditu.

Podobné nahlodávání pravidel hudebního průmyslu je pro Jacka Whitea typické. Pomohl třeba zachránit uvadající trh z deskami mj. tím, že si založil vlastní lisovnu. Zaujal také tím, jak striktně bojuje s používáním mobilních telefonů na koncertech. To, že dal svoje nové písně k dispozici zdarma - a ještě podporuje jejich šíření - je pro změnu políčkem do tváře odosobněných streamovacích služeb.