Trvalo to dlouhých čtrnáct let, ale nakonec se po prvním koncertě v O2 areně v roce 2010 Black Eyed Peas (nyní už bez určitého členu The) do Prahy vrátili. A může za to do velké míry až daleké Srbsko. Právě tamní Exit festival si skupinu s obrovským portfoliem hitů a výpravných videoklipů, jaké se už dneska nedělají, pozval původně. Formaci, do té doby počítající s evropskými zastávkami spíše na západě, tedy ve Francii, Rakousku či Španělsku, ale nakonec na poslední chvíli oslovila agentura Everything Goes booking v čele Michaelem Tardíkem a původně neplánovaná zastávka v Praze na jejich cestě do Srbska začala dostávat první kontury.

Její překvapivé oznámení proběhlo přibližně měsíc před samotnou akcí, což je samo o sobě hodně nestandardní, nicméně risk vyšel: obrovský tahák letošního hudebního léta do Žlutých lázní přilákal tisíce lidí. A to se do poslední chvíle nevědělo, zda vůbec bude možné koncert uskutečnit - avizované extrémní bouřky se ale naštěstí Praze zcela vyhnuly.

Black Eyed Peas navzdory sesbíraným cenám a nastřádaným hitům z prvních příček hitparád bohužel nikdy neměli pověst skvělé živé kapely. A v roce 2024 to platí dvojnásob. Vzhledem k tomu, že ve své kariéře šli cestou od hip hopu přes r'n'b, futuristický pop, elektroniku až po dnešní latino rytmy, s nimiž bodují v zemích Jižní Ameriky, dalo se očekávat, že naživo si budou hodně pomáhat přednahranými částmi, a to včetně leckterých vokálů. Dá se to však pochopit: v jejich hudbě najdeme spoustu zvuků, jejichž živé provedení není vždy dost dobře možné. Takže už skutečnost, že do Prahy dorazili posilnění o kytaristu a také bubeníka obsluhujícího klávesy a právě různé přednahrané smyčky Keitha Harrise, lze nakonec hodnotit pozitivně. Taky mohli dorazit jen s DJem.

Hlavním neduhem současné formy BEP ale nepřekvapivě zůstává absence zpěvačky Fergie, jež se k ústřednímu triu fungujícímu od devadesátých let připojila v roce 2003 a v roce 2017 z něj zase vystoupila. A nemá smysl si cokoliv nalhávat: jakkoliv will.i.am vždy platil za hlavního generála, právě ve videoklipech tak akcentovaná smyslnost interpretky kapele pomohla k obrovským úspěchům.

Na její místo aktuálně přišla J. Rey Soul. Tu objevil apl.de.ap, když působil jako kouč ve filipínské verzi The Voice, kde se stal jejím mentorem. Šestadvacetiletá zpěvačka ale stále neplatí za oficiální členku, proto se například neobjevuje ani na promo materiálech ke koncertům. A to i přesto, že pomáhala s vokály už na desce "Masters Of The Sun, Vol. 1" z roku 2018 a stejně tak i na novějších "Translation" (2020) a "Elevation" (2022). Pražské vystoupení ukázalo důvod: není totiž dost dobrá.

Jak můžete vidět ve výše přiloženém setlistu, program večera sestával z písní, v nichž jsou ženské vokály patřící původně Fergie obsažené co možná nejméně. A tak se například nedostalo na velké hity "Hey Mama", "Don't Phunk With My Heart", "Don't You Worry", "Girl Like Me", "Rock That Body", "Just Can't Get Enough", ale dokonce ani na "Don't Lie", "Big Love" či "Shut Up". Což je obrovská škoda. A nakonec i v "Pump It", jež se v setlistu objevila, chyběla část, v níž Fergie zpívá "sterie-ie-ie-ie-ie-ie-ou". Místo ní mužské trio skladbu jen dál gradovalo k závěrečnému refrénu.

A i tam, kde se J. Rey Soul mohla pěvecky projevit, nakonec zklamala. Spoustu těžších tónů úplně zbytečně přenechávala publiku, a tak si z jejího vystoupení budeme pamatovat ani ne tak to, co zpívala, jako spíše její nekončící potíže s vlastním outfitem, který si opakovaně nechávala upravovat v zákulisí. O jaký konkrétní problém se jednalo, nebylo dost dobře vidět, jen si nešlo nevšimnout, jak často si zpěvačka popotahovala kalhoty vzhůru a nesoustředila se kvůli tomu na svůj výkon, jak by měla.

Všichni čtyři společně se na pódiu ukazovali jen zřídka. Majoritní část koncertu totiž vždy patřila jednomu ze členů, který dostal příležitost zazářit, a zbytek osazenstva zevloval schovaný za hradbou bicích. Strhnout diváky se jim tak podařilo vždycky až ve chvíli, kdy se na scéně potkali všichni, také to ale pozornému divákovi poodhalilo jednu podstatnou a pro finální dojmy zcela zásadní věc: chemii.

Nikdo z protagonistů není sám o sobě geniální performer, to asi čtenáře nepřekvapí. Síla Black Eyed Peas vždy spočívala v tom, jak se jejich dovednosti vzájemně proplétaly a kombinovaly. Jde ale o lidi uvědomělé a politicky angažované, kteří i přes své oblaka hvězdného prachu zůstávají nohama na zemi. A to bylo v Praze vidět nejvíce.

Ostatně naše hlavní město si skupina stihla pořádně projít ještě před koncertem, až při něm ale will.i.am prozradil, že ho má vážně rád, protože tady v roce 2012 natáčel s naším orchestrem materiál na svou sólovku "#willpower". A v časech, kdy se producent a rapper snažil prosadit inovativně směšný účes na will.i.ama, v němž nakonec chodil jen on sám, si v české metropoli užíval spolupráci se živými muzikanty. "Můžete udělat spoustu skvělé hudby pomocí umělé inteligence a programů, které vám s tím pomůžou. Nic se ale nevyrovná tomu, když jste v jedné místnosti například se smyčcovým orchestrem, tedy s lidmi, kteří na svůj nástroj trénují celý život," dodal pokorně.

Ale zpátky k té chemii. Koncert na různých drobnostech ukázal především to, že i po třiceti společných letech zůstávají will.i.am, apl.de.ap a Taboo stále kamarádi. Všimnout jste si toho mohli hned v úvodu vystoupení, kdy se apl.de.ap naklonil tak blízko k publiku, že ho vystřelené plameny překvapily a on jen tak tak uskočil. Kolegové pak na něj smíchy ukazovali, že se málem popálil, a on u toho překvapivě kroutil očima.

Když zase došlo na sólové představení doprovodné zpěvačky, právě apl.de.ap v zadní části pódia popíjel z bandasky jakousi hopsinkovou šťávu, kterou následně nabídl will.i.amovi. Ten se po napití zašklebil, co že to pije za břečku, chvíli to spolu spiklenecky řešili a když náhle šel kolem Taboo, lišácky mu nabídli taky. Nic netušící kolega si pořádně přihnul a hned ten blivajz vyplivnul z pusy jak v nějaké grotesce, což jeho škodolibé kolegy nesmírně pobavilo.

Sám Taboo ale nezůstal v roli otloukánka dlouho. Když se později apl.de.ap pokusil o jakési taneční vystoupení, za zády jeho snahu Taboo parodoval, čímž zase ostatní pobavil on.

I kvůli takovým hravým drobnostem se na koncert Black Eyed Peas nakonec dá dívat pozitivně. Z ryze uměleckého hlediska byla jejich druhá česká zastávka o kompromisech a přivřených očích nad objektivními nedostatky. Když ale show gradovala ve své finální třetině velkými hity a na projekčních obrazovkách se objevil ikonický otazník, nostalgie rozkopla dveře a nechala fanoušky užívat si chvíle s "Where Is The Love?" naplno.

Jasně, zpívat ten refrén Fergie s Justinem Timberlakem jako v originále, bylo by to daleko lepší, i tak to ale fungovalo. Skupina, která ve své dlouhé kariéře natočila duet i s nu-metalovými Papa Roach a předskakovala třeba i samotným U2, si tak srdíčka udělaná z prstů diváků ve svém průlomovém hitu naprosto zasloužila.