Finská Apocalyptica udělala před téměř třiceti lety velice drzý krok. Trojice hráčů na cello, které zpoza bicích jistil jazzový bubeník, nahrála na svoje klasické nástroje album poskládané ze skladeb Metallicy. Část fanoušků slavné kapely Finové naštvali, nechápavě kroutili hlavou i posluchači klasické hudby. Tak jako tak, zrodil se fenomén, který postupně přerostl původní rámec klasického tribute bandu.

Letos se Apocalyptica vrací ke svým kořenům a vydává desku, kterou opět tvoří výhradně repertoár komerčně nejúspěšnější thrashové party. Tentokrát navíc orazítkované i účastí jejích členů.

Po skladbě "Unforgiven" nyní muzikanti do světa posílají velkolepě provedenou verzi songu "One". Ten se mimochodem objevil už na druhém albu finské formace "Inquisition Symphony", v aktuální verzi ale trvá o tři minuty víc a navíc v ní zní hlas Jamese Hetfielda a basa Roberta Trujilla.

Slavnou protiválečnou hymnou provází hlas frontmana Metallicy, který nyní dříve zpívaný text pouze recituje. Fyzická i psychická bolest vojáka, kterého výbuch miny připravil o končetiny, čelist, sluch a schopnost komunikovat působí v temném, až zvláštně odosobněném Hetfieldově přednesu nesmírně silně a zarývá se hluboko pod kůži. Skladba vyvrcholí, podobně jako originál, závěrečnou pasáží, tvrdou, hutnou, temnou - ale hranou na cella - paradoxně o to ďábelštější.

Videoklip pracuje s válečnou tragédií jinak než původní vizuál. Centrem je spíše trauma, které válka zanechává v pozůstalých ve světě, v němž se odehrává. Samotnou performanci trojice muzikantů tak sledujeme v troskách města, na které padá sníh a déšť. Funguje to solidně, byť klip v některých pasážích poněkud nadužívá laciné dojímavosti.

8/10