Spekulace o tom, že bývalý kytarista
Pink Floyd a jeden ze světově nejvýraznějších mistrů šesti strun
David Gilmour po letech opět zamířil do studia a chystá nové řadové album, létaly éterem už nějakou dobu. Změna designu jeho webových stránek a sociálních sítí, k níž došlo začátkem tohoto týdne, napověděla, že by se přece jen něco mohlo něco. Všechny otazníky zmizely ve středu, kdy muzikant skutečně novou desku, nástupce devět let staré
"Rattle That Lock", potvrdil. Jmenuje se "Luck and Strange" a vyjde 6. září. O den později, ve čtvrtek, rovnou přidal i první singl "The Piper’s Call".
Páté studiové album Davida Gilmoura nabídne devět nových skladeb, přičemž osm z nich bude originálních. Doplní je song "Between Two Points" původně od Montgolfier Brothers. Album vznikalo pět měsíců ve studiích v Brightonu a Londýně a Gilmour ke spolupráci přizval skupinu zkušených muzikantů. Ční mezi nimi zejména
Guy Pratt, který hrával s Pink Floyd coby koncertní muzikant, nebo
Roger Eno, bratr slavnějšího
otce ambientu Briana Ena. Na desce se rovněž objeví příspěvek zesnulého Ricka Wrighta, klávesisty Floydů - svůj part natočil v roce 2007 na společném jamu s Gilmourem.
O texty se postarala kytaristova manželka Polly Samson, a jak konstatovala v tiskovém prohlášení, jsou
"psány z perspektivy stáří; smrtelnost je konstantou". Jednou přispěl i Gilmourův syn Charlie, na albu také zpívá i jeho druhý syn Gabriel a dcera Romany.
Svěží vítr přinesl producent Charlie Andrew - velmi přirozeně totiž dokázal zpochybnit to, co by Gilmour a jeho dlouholetí fanoušci považovali za dané.
"Má úžasný nedostatek znalostí nebo úcty k mojí muzikantské minulosti. Je velmi upřímný a nijak se nepřetvařuje, to se mi líbí. Je to pro mě moc dobře, protože to poslední, co chcete, je, aby vás lidé jenom podceňovali," nechal se slyšet osmasedmdesátiletý muzikant.
Tento přístup je znát i v prvním zveřejněném singlu "The Piper’s Call". Skladba se nese v jemném, vzdušném duchu, působí až folkově křehce. Ke zpočátku dominantní akustické kytaře se postupně přidává i její typicky táhlá elektrická sestra, ale v každém případě není tak výrazná, jak by mohla být. Výsledek tudíž, zvláště na Gilmoura, zní až neobvykle písničkářsky.