Foreign Beggars měli v Praze vystoupit původně už loni na podzim při příležitosti svého comebacku a především kvůli turné oslavujícímu jejich přelomové album "Asylum Speakers", které vzniklo před dvaceti lety. Že ho neznáte? Není divu.

Ve veledůležitém hudebním roce 2003 vyšly jiné perly. Klíčové a často i nejslavnější desky ve své kariéře tehdy vydali třeba Linkin Park, Evanescence, P.O.D., The Rasmus, 50 Cent, Black Eyed Peas, The White Stripes, OutKast, Jay-Z, Kelis, Muse, ale například také Britney Spears a samozřejmě spousta dalších. Hudební fanoušci všech možných žánrů tak byli saturovaní jinou muzikou a není divu, že nezávisle vydaný debut "Asylum Speakers" získal kultovní status ve spíše okrajových, zasvěcených kruzích, o jejichž existenci mnozí nemají ani ponětí.

Foreign Beggars jim ale naneštěstí nejdou příliš naproti. Vždyť dodnes neaktualizovali svou Wikipedii, takže to pořád vypadá, že jsou od roku 2019 stále neaktivní, a aktuální setlist z právě probíhající šňůry aby jeden pohledal.

Alternativní (rozuměj: zakouřený) prostor klubu Bike Jesus na Štvanici se uprostřed týdne plnil jen velmi pozvolna. Docela dlouho to i vypadalo, že návštěvníků přijde méně než kolik rámů ze starých jízdních kol zdobí strop klubu. A když předskakující Kabal, což byl DJ hrající převážně instrumentálky, které by vyděsily libovolného posluchače rádia Impuls, byl v půli svého setu, tancoval mu na parketu jen dým. Na posledních pár minut ale pár odvážlivců přece jen dorazilo.

Jelikož se dnes už jen trojice hlavních hvězd věnuje především hip hopu, začala dle očekávaní se zpožděním, tedy až v 21:20. To už byl ale klub plný a připravený na pořádný virvál. Na scéně si slovo předávala dvojice rapperů a za jejími zády úřadoval u mixpultu DJ Nonames. Neměl ale výsadní pozici, jak to většinou bývá. Hned několikrát mu totiž do plánů vstoupil v oranžové mikině vystupující Orifice Vulgatron, kterého jeho kolega pravidelně oslovoval pod jménem jeho sólového projektu PAV4N. Ten se nejednou rozhodl, že bude hrát něco jiného.

Hned ze startu PAV4N připomněl první návštěvu České republiky na Hip Hop Kempu 2005, později zavzpomínal také na projekt "I Am Legion", v němž se spojili s drum'n'bassovým triem Noisia, což je k nám zaválo naposledy. A taky jim tahle tvorba otevřela dveře k úplně nové cílovce. V tom totiž Foreign Beggars byli vždycky specifičtí a napřed. Jejich základem je hip hop a grime, na rozdíl od dnešních rapperů, například o den dříve v Praze vystupujícího Lil Tracyho, nerapují pouze o sexu, ale třeba i o politice.

Úroveň jejich rapu je navíc úplně někde jinde. Působí v tom pravém slova smyslu oldschoolově, protože ještě pořád zvládnou rapovat kadencí kulometu, klidně by si tak mohli podávat ruce třeba s Bustou Rhymesem nebo Eminemem. Dokonce oba zvládnou postavit song i na zvucích připomínající kvákání kachny!

Je u nich skvělé pozorovat, jak sledují rytmus dané skladby a svůj přednes mu přizpůsobí tak, aby ho nerozbili, nýbrž podpořili. Nedělá jim problém track vygradovat jen svou pusou, nikoliv mácháním paží nahoru a dolů. Vše tak lze zarámovat slovy, že na rozdíl od mnoha jiných jsou těmi, kdo podobně jako třeba aktuálně AJ Tracey skutečně nabízejí nějaký skill.

Jak ale večer postupoval do stále pozdnějších hodin, proměňovala se i jejich hudba. Od "See The Light" ze soundtracku k videohře "FIFA 13" a obecně ukázek z přelomového debutu jsme se postupně dostávali do stále elektroničtějších vod. Byli to právě i Foreign Beggars, od koho se učily pozdější ikony žánrů jako dubstep nebo už zmiňovaný drum'n'bass, a alba hvězd jako Skrillex nebo Chase & Status by bez jejich přínosu a průkopnictví také dnes zněly jinak. Jako nezávislí hudebníci z Velké Británie ale pochopitelně nemohli zanechat v hudební historii tak silný podpis jako ti, kteří pak podobně stavěnou hudbu protlačili do mainstreamu.

Samotný koncert se nesl ve velmi příjemné atmosféře sounáležitosti, proběhla spousta plácání se mezi sebou i s fanoušky, interpreti natáčeli návštěvníky na jejich mobily, nechávali je skákat z pódia nebo sebe i je nalévali připravenou vodkou. Krátkou vzpomínkou připomenuli i bývalého člena Metropolise, který v roce 2020 nečekaně zemřel.

Jedinou výhradu tak lze mít k delší stopáži samotného vystoupení, které končilo až těsně před třiadvacátou hodinou, navíc instrumentálními kousky, při nichž odešli z pódia úplně všichni. Takže místo silného finiše večer vyzněl trochu do ztracena. Být koncert o dobrých dvacet minut kratší, jednalo by se o perfektní zážitek. Hlavní ale je, že vůbec proběhl, a Foreign Beggars tak absolvovali další českou návštěvu. Do důchodu se tak, zdá se, ještě nějakou dobu nechystají.