Forum Karlín s plakáty sponzorů ČEZ a Evropa 2 se plnilo pozvolna. Balkóny zůstaly zavřené a i plocha na stání by v době startu ohlášeného na 20:20 ještě řadu lidí snesla. Předskokanka Yaeger, vlastním jménem Hana Jäger, ale začala předčasně. Kdo však pár minut z jejího setu nestihl, o mnoho nepřišel.

Zpěvačka ze Stockholmu si na pódium pozvala hráče na drumpad a takřka neslyšně hrajícího kytaristu, zvuk linoucí se z reproduktorů ale zněl tak zahuhlaně, jako by se koncert odehrával za zdí. Že se jedná o pop ovlivněný jejími vzory Colbie Caillat, Robyn a především Tove Lo, slyšet ovšem skoro nešlo.

Šestadvacetiletá Švédka s celoživotní "chutí odsud vypadnout" vystupovala v korzetu a minisukni, na dvoupatrové stagi se schodištěm po obou stranách se však v tlumeném světle docela ztrácela podobně jako její efekty prohnaná a skladatelsky líná hudba. Že šlo o teprve první turné, je sice polehčující okolnost, do příště ale musí zapracovat vlastně úplně na všem.

Zaru Larsson měli čeští fanoušci možnost vidět v Letňanech jako předskokanku Eda Sheerana v roce 2019. Jakkoliv tehdy zařazení mladé hvězdy potěšilo, nebyl to koncert, o němž byste přátelům vyprávěli ještě po letech.

Ovšem její minulé turné k desce "Poster Girl", které ji zavedlo loni v září i na berlínskou Lollapaloozu, to byla jiná pohádka. Slovo, které její vystoupení tehdy vystihovalo ze všech nejlépe, znělo: profesionalita.

Vidět to bylo na všem, co tam ukázala - od samotného zpěvu přes doprovodnou a plnohodnotnou kapelu, uspořádání scény, promluvám k publiku, tanečníky až po secvičenou choreografii a setlist plný hitů. Umělkyně, od níž znáte víc písniček, než si myslíte, se tak tehdy zařadila k tomu nejlepšímu ze ženského popu, co na německé Lollapalooze dosud bylo k vidění - Dua Lipa, Jess Glynne, Mimi Webb a Rita Ora tak získaly další členku do příjemně se rozšiřující party.

A letošní koncert? Opět skvělý. A to i navzdory tomu, že trval jen šestašedesát minut, neboť interpretka čert ví proč vyřadila ze setlistu jindy hrávanou "Uncover". Už ten efektní úvod, kdy tanečnice k sobě daly dvě platformy s osvětlením, mezi nimiž se jako kouzlem objevila Zara a odprezentovala "Venus", titulní věc ze stejnojmenné nové studiovky.

Tu si vydala poprvé na svém vlastním labelu, byť stále v kooperaci i s Epic Records spadající pod Sony, což je místo, kde jí před lety pomáhal ke slávě dnes už odstoupivší producent a ředitel L. A. Reid. V druhé písni "I Would Like" už rodačka ze švédského Solna sebevědomě ukazovala mikrofon na diváky. A ti zpívali. A jásali ve chvíli, kdy se pustila do prvního z mnoha tanečních sól se svým doprovodným tanečním kvartetem nebo je jen krátce nato srdečně přivítala.

Tříčlennou, ryze ženskou kapelu doplňoval sotva patrný halfplayback, do nějž se dostaly backvokály a drobné aranže jako třeba smyčce, že se ale zpívá a hraje naživo, dala dědička odkazu ABBY vědět hned několika vokálními exhibicemi. Vesměs jednoduché, mainstreamově popové songy se spotřební dobou dlouhou jako výdrž žvýkaček tu a tam pročíslo odvážnější číslo.

Třeba když se natřikrát převlečená interpretka předvedla v "Girls Like" s na její poměry nezvykle temným, dunivým beatem připomínajícím "Swish Swish" od Katy Perry. Nebo když se zase jednou pokusila o silné baladické číslo v novince "The Healing", a znovu se tak ukázalo, že tato poloha jí bohužel moc nesedí.

Nadšeným fanouškům však slabší moment nevadil, protože první řady byly už dopředu domluvené, že při "Never Forget You" zvednou nad hlavu desítky papírových srdcí s nápisem "We Will Never Forget You" a ve velkém hitu "Symphony" zase nafouknou balónky.

"To mám jako narozeniny? To je od vás tak krásné!" komentovala to v obou případech viditelně potěšená a překvapená electropopová muzikantka, kterou tato gesta natolik vyhodila z konceptu do detailu připravené show, že se místo zpěvu ve společném singlu s Clean Bandit ještě radostně smála.

Bylo skvělé něco takového vidět a po zmíněném koncertě v Berlíně to byl další důkaz toho, že v závěru s českou vlajkou tančící interpretka v hitu "Lush Life" je ke svým příznivcům úplně zlatá. Jednomu z nich ostatně nakreslila na transparent i obrázek sloužící jako vzor pro následné vytetování. "Miluji tě!" zvolala k publiku v češtině, než se vrátila ke svému představení. A kam jste se v sále podívali, tam byly vidět jiskřičky v očích.

Zara Larsson se v Praze ukázala jako žena mnoha tváří. O co milejší byla k fanouškům, o to více pak překvapily její odvážnější polohy a promyšlená choreografie. Třeba když v rudě nasvícené "Wow" tančila jako svůdná dračice nebo když o pár chvil později dala do singlu "Ain't My Fault" takový důraz a agresi, že jste se jí málem chtěli omlouvat.

Stejně tak stálo za to slyšet její nový materiál. Její druhá spolupráce s Davidem Guettou v podobě "On My Love" byla skladbou o její sestře. Na Lollapalooze tuto písničku premiérově zazpívala naživo coby takový bonbónek navíc, o pár měsíců později už si ji obecenstvo zuřivě natáčelo, neboť jde o jednu z jejích největších pecek.

A podobně dopadla i závěrečná "Can't Tame Her", jejíž videoklip se natáčel v Praze a která je svými osmdesátkovými synťáky tak podobná "Blinding Lights" od The Weeknda, že tu nápadnou inspiraci teď v rozhovorech musí někdejší spolupracovnice čínské firmy Huawei kategoricky odmítat.

Někdejší předskokanka dnes už pozapomenuté Cher Lloyd tak sice i přes početné množství populárních songů stále zůstává hvězdou střední velikosti, to je ale dané spíše tím, odkud pochází. Narodit se ve Velké Británii nebo USA, hned by se vydavatelské společnosti předháněly v tom, kdo jí zařídí lepší repertoár a silnější marketing.

Forum Karlín však bylo jednoznačně svědkem večera, během nějž Zara předvedla maximum toho, co se svým rozpočtem a ve své aktuální pozici na scéně může ukázat, a do určité míry to očekávání i překonala.

A ačkoliv na materiál, jímž se prezentuje, můžete mít rozdílné pohledy, neboť je to do určité míry záležitostí osobního vkusu, nezpochybnitelnou skutečností zůstává, že v Praze odehrála objektivně vynikající koncert. Na letošním Colours Of Ostrava, které bude spolu s Infected Mushroom a Jamesem Blakem uzavírat, se proto nemáte čeho bát.