Stratopilot na svém zasněném debutovém EP nabízejí atmosférické příběhy a lákají na věci příští

Ta zpěvačka je mimochodem klíčová. Veronika Boráková totiž vystupuje pod jménem Nika a její debutová deska "Flesh & Soul" patří k nejvýraznějším počinům, které tu na moderně střižené písničkářské scéně vznikly. Pro zvuk Stratopilot je to požehnání, pro samotnou Niku vystoupení z komfortní zóny, neboť zde poprvé opouští angličtinu a zpívá česky.

Vokál tu totiž skvěle podporuje jakousi zasněnost, která je pro pětipoložkové minialbum typická. V zásadě pohodový, pop-rockový, elektronikou ovoněný zvuk tu odráží i minulé muzikantské zkušenosti Jakuba Krajíčka. Velmi dobře se mu totiž daří postihnout atmosféru a hudebně ji plasticky vykreslit. Každá ze skladeb je tak uzavřeným příběhem, s odlišnou náladou i zdrojem inspirace. "Intro" podnítil zvuk pračky a je v něm cítit i jakási folklorní inspirace, "5:23" konkrétní čas a východ slunce mezi paneláky, "Jistebnické rybníky" zase nacházejí náladu béčkového hororu ve světě vodních tvorů. Básnické, obrazotvorné texty s nosnými metaforami se navíc daří prodat prostřednictvím dobře vystavěných melodií a pochopitelně i výrazného vokálu.

Problém eponymního ípíčka kapely Stratopilot leží v podstatě tam, kde narazí většina debutů v tomto formátu: působí poněkud ochutnávkovým dojmem, tedy spíše jako tác se samostatně chutnými chlebíčky než jako celistvý pokrm. Nicméně materiál, který zde skupina předkládá, v sobě má velký potenciál, je autorsky dotažený, zvukově promyšlený, má nápady. Sám jsem zvědavý, v jaké podobě rozkvete na větším prostoru.