Barbora Mochowa na druhé desce "Will-o'-the-Wisp" bloudí krásnými aranžemi

27.11.2023 08:00 - Ondřej Hricko | foto: Petr Lexa

Pražská zpěvačka Barbora Mochowa sice v roce 2020 vydala desku s písněmi Leonarda Cohena, ale na klasické autorské album jsme museli počkat celých sedm let. Její skvělý debut "Waiting For The White Raven" vyšel už v roce 2016 a teprve nyní na něj navazuje novinkou "Will-o'-the-Wisp".
8/10

Barbora Mochowa - Will-o'-the-Wisp

Skladby: Escape, Norbert, Luminous, Pierrot, Harlequin and Columbine, Birth, White & Black Holes, True Colors, Wait for Life, Will-o'-the-Wisp, True Colors (Single Version), White & Black Holes (Single Version)
Vydáno: 10.11.2023
Celkový čas: 44:48
Vydavatel: Tranzistor
Druhá řadovka Barbory Mochowé se v překladu jmenuje Bludička. Je to příhodný název, který poeticky popisuje její romantické bloudění po snových zvukových končinách s tématy vesmíru i umění. V altpopovém hávu nám odhaluje svůj autorský posun, který ušla od nadějné prvotiny "Waiting For The White Raven".

Nahrávku otevírá půvabná "Escape" s tklivými tóny houslí a jemným vokálem. Píseň má překvapivou gradaci s až filmovým nádechem a jako úvod funguje skvěle. Navíc výborně láká na vypilovaný zvuk Viliama Béreše, který se ujal producentské role.

Jeden z vrcholným momentů přináší zlehka plovoucí balada "Pierrot", v níž hostuje jinak mladý herec Daniel Žižka. A pěvecké role se ujal zdatně. Barboře zdárně sekunduje a jeho emocemi naplněný hlas dobře dobarvuje nejen skladbu, ale celou kolekci. Znovu je potřeba vyzdvihnout i promyšlenou práci s aranžemi - každé cinknutí má své logické a fungující místo.

Nechybějí ani oba zástupci ze soutěže Eurovision Song Contest, kam se Barbora v národním kole nominovala v letech 2019 a 2020. Snová "True Colors" v lecčem připomene Lanu Del Rey. Synthpopová "White & Black Holes" zase nabízí trochu odlišný rukopis, který ocenila mezinárodní porota. Ta svou volbou píseň vyšvihla z celého národního kola na první místo. Ani to ale zpěvačce nestačilo na účast v hlavní soutěži. Její alternativní projev a niterný rukopis je ale těžké si v prostředí okázalé show představit.

Dalším klenotem je "Wait for Life", esence toho nejlepšího, co Barbora Mochowa dosud napsala a vydala, včetně krásné klavírní linky. Poslední položkou je titulní kus, opět klavírní balada s hravými a znovu téměř filmovými aranžemi, v níž se postupně autorčin vokál vytrácí, načež znovu vytryskne do éterických pasáží.

Skvělý konec povedené desky, která je jiná než prvotina, přesto podobně atraktivní.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY