Se stále stejným dvouletým odstupem vydává své řadovky písničkář Pokáč. Letošní "Rodinné album" je už čtvrtý korálek na jeho šňůrce diskografie a i po několikátém poslechu na něm není slyšet žádný progres, ale ani žádný úpadek. Početný dav fanoušků bude dobře nasycen, noví se chytnou už těžko.
Vlastně byl ten dvouletý rozestup už taky lehce porušen, protože v předešlých letech vycházely Pokáčovy desky na jaře. Letos ale měl důvod vydání lehce opozdit, protože v roce 2022 vyšel na CD jeho odložený koncert v O2 areně a letos v lednu dal celý obrazový záznam
zdarma k dispozici na YouTube.
Jinak si tenhle prostovlasý písničkář našel svou linii, styl práce, který dobře šlape a na lidi funguje také velmi dobře. Pokračuje v psaní takzvaných rychlovek pro nejmenovanou rozhlasovou stanici a ve velmi pravidelných intervalech vydává singly a klipy. Většina skladeb z nové studiovky už byla kratší či delší dobu známa, vánoční duet s
Nikol Leitgeb vyšel dokonce už na konci roku 2021.
Pokud znáte holčičí projekt 3 v 1, ve kterém působí Veronika Arichteva,
Martina Pártlová a zmíněná Nikol Leitgeb, pochopíte, proč poslední dvě položky, které tuhle kolekci uzavírají, jsou duety a jdou hned za sebou. "Všichni jsme postižení" je charitativní věc, nazpívaná s Pártlovou, minuty slávy pro Leitgeb přicházejí hned za ní, na úplný konec.
Pokáč už má několik ryze tematických vánočních songů,
"Už za pár dní" je další z nich a znovu se velmi příjemně poslouchá.
Celým "Rodinným albem" se jako už tradičně proposloucháte s lehkým úsměvem na tváři, není tam ani stopa deprese - spíš reflexe aktuálních záležitostí a problémů, které dnes lidé řeší na internetu, jako v případě "Koupil jsem si bitcoin".
Dá se říct, že Honza Pokorný je už odborníkem na duety - na téhle desce jsou rovnou tři. Ten poslední, o kterém jsme se ještě nezmiňovali, se jmenuje v "V peřinách", je nazpívaný s moderátorkou a dříve Miss Gabrielou Laškovou a je zároveň aktuálním singlem. Lašková výborně zpívá a tahle swingem načichlá hitovka o trablech s malými dětmi, které se většinou kříží s párovou romantikou, je velmi pravdivá a ze života.
"Nejlepší lék je víno" je zase hitem, se kterým zpěvák vstoupil tematicky na hodně tenký led. A i když ho všichni znají a vědí, že se snaží spoustu věcí brát humorně a s nadhledem, v době, kdy velké množství maminek končí v protialkoholních léčebnách, se jedná o věc, která má dvě strany mince. A je na každém, jestli tuhle provokaci od muzikanta vezme, nebo mu ji naopak omlátí o hlavu, když ho poslouchají celé rodiny, počínaje dětmi.
Jinak i zde - stejně jako na předchozích řadovkách - má několik skladeb kapelní zvuk a jiné zase řidší aranž, postavenou hlavně na kytaře. Kvalita songů postupem času žádným výrazným způsobem neupadá, a pokud si interpret dává za cíl bavit lidi, je to tak v pořádku a v dnešní době to vlastně bohatě stačí. Zároveň při Pokáčově autorském talentu, který dokazuje například i
opakovanou spoluprací s
Lucií Bílou, by neškodilo alespoň občas lehce zariskovat, zaexperimentovat a natočit opravdovou písničkářskou bombu.