Michal Skořepa sice v posledních letech pomáhal především svým kolegům, ať už jako producent, nebo tvůrce klipů, ale i on sám před lety zaujal svým neotřelým hudebním smýšlením v kapele Stroy. Nabízel s ní na české poměry neotřelý autorský přístup, přestože výrazem se tato skupina pořád trochu hledala. Při pohledu na postupné budování značky Pana Lynxe, grafické zpracování a ucelený umělecký přesah je zřejmé, že Stroy byli pro Skořepu jen jakýmsi trenažérem.

Skvěle propracované bylo už lákání na celý projekt Pan Lynx s asi nejoriginálnějším rozhovorem na české scéně. Interview slouží nejen jako vysvětlení, o co vlastně jde, ale i jako zapojení fanoušků do výběru grafik na merchandise a přebalů singlů. Skořepa navíc s hudebním talentem propojil i své výtvarné nadání a nakreslil skutečně impozantní doprovodnou sbírkou artworků s Lynxem, kterou umístil do bookletu desky.

Jenže důležitá je tady hlavně hudební složka díla. Brány otvírá skladba "Cililynx", objasňující, kdo že to ten Pan Lynx vlastně je. Dramaturgicky výborný song se skvělou klavírní aranží má hutnou, temnou atmosféru a září z něj zejména hravost autora.

Ta je ostatně prostoupena celou kolekcí, stejně jako jeho nadšení pro projekt, které je hmatatelné z každé její sekundy. Skořepa si zde hraje i se žánry, a tak se kromě pro něj typického grungeového ohlížení dočkáme i téměř ryze popové písně "Na dně postele". Z konceptu nahrávky ale vůbec neční. Naopak do dramaturgického vývoje dobře zapadá a v konkurenci dalších skvělých rockovějších kusů velice zdatně obstojí. Refrén s citlivě vykonstruovaným textem se umí zakousnout stejně dobře jako syrové kytary v následující singlovce "Výlety do temnoty".

Ta zde patří k tomu nejvýraznějšímu i díky výborné kytaře a postupné gradaci s opravdu pompézním refrénem. Jako nepostradatelný doplněk slouží famózní a nevídaně propracovaný klip. Povedený je i crossover s Honzou a Matějem Homolovými v songu "Parawolizovanej", kde se proťaly světy Lynxe a Wohnoutů.

Ještě lépe dopadlo pozvání dvou tahounů z Pražského výběru Michala Pavlíčka a Michaela Kocába. Ti svým umem přispěli v titulní "Kdo se bojí, musí do lesa" - Kocáb v prologu vtipně odkazuje na jednu ze svých hitovek "Snaživec" z alba "Výběr".

Pan Lynx natočil podmanivý debut, který se povedl po všech stránkách. Jen těžko si lze představit, kolik na tom strávil času. Ostatně on sám si celé album i instrumentálně nahrál, vyjma bicích, za které usedl zkušený Štěpán Smetáček. Suma práce ale odpovídá výsledku. Na české scéně se tak zase po delší době objevila skutečně originální a se srdcem a vášní stvořená deska.