Spousta rádoby slavných lidí u nás vydává knížky, i když nemá o čem moc psát. Tohle však vůbec neplatí o Petru Jandovi, frontmanovi kapely Olympic. Jeho život se přehoupl do deváté dekády, a on tak rozhodně má o čem psát. A taky píše. Jeho autobiografie "Dávno" se letos dočkala druhého vydání.
Podobně jako u knihy "Olympic" i "Dávno" dostalo své druhé vydání po zhruba deseti letech. Nezasvěcení si možná klepou na čelo, proč jsou publikace dvě, vysvětlení je ale prosté:
Petr Janda se snaží je v rámci možností oddělit, aby
"Olympic" pojednával z podstatné části o naší nejslavnější kapele a "Dávno" daleko víc brousilo do jeho osobního života.
Samozřejmě zcela oddělit to nelze, protože život nestárnoucího rockera tvoří především hudba, takže chtě nechtě má
Olympic výsadní postavení i zde. Ovšem smysl mít doma obě knihy se tím nevytrácí. Linie jsou zde jasně dané a Jandovo vyprávění je košaté a hutné. Sám říká, že nesnáší autobiografie ostatních celebrit, které se snaží vykreslit samy sebe jako bezchybné a ideální bytosti. Přiznává se, že chyb ve svém životě nasekal víc než dost, ať už to bylo výrazné koketování s popem v sedmdesátých letech, co se týče hudební oblasti, nebo divoký milostný život v oblasti osobní.
Velké úspěchy na pódiích později musel vyvážit částečně nuceně tím, že neměl čas na své první dvě děti Petra a Martu, což mu zřejmě hodně došlo při brzké smrti jediného syna i první ženy Jany. Na jedné straně od svého života hodně dostával, na straně druhé ale také hodně ztratil. Jeho milostné eskapády se mu vrátily, když ho podvedla druhá manželka Martina, ale posledních už víc než dvacet let žije krásný a poklidný vztah se třetí ženou Alicí a dvěma dcerami Anežkou a Rozárkou.
Vydává neskutečné množství desek, vnímá konečnost života a snaží se užívat každý jeden den. Hlediště jeho vystoupení s Olympicem jsou narvaná k prasknutí a kritici už na desky Jandovy kapely ani na ty jeho sólové žádnou zásadní špínu nekydají. Sám říká, že se snaží užívat si každý detail svého života, což mu kazí jen postupné odchody jeho vrstevníků a kamarádů a hlavně spoustu let poničený vztah s mladším bratrem Slávkem z kapely
Abraxas.
Petr Janda myslí i na příznivce audioknížek
"Dávno plus" vyjde 10. listopadu i jako audiokniha, kterou načetl sám autor. Zájemci si vyprávění budou moci zakoupit jak digitálně, tak ve formátu CD-MP3. Navíc vyjde digitálně i kompilace, na které budou Jandovy songy jak z olympického, tak ze sólového katalogu, které jsou pro tohle dílo jakýmkoliv způsobem stěžejní.
Publikace "Dávno" vyšla původně v roce 2011 a měla 240 stran. Rozšířené vydání je doplněno o dalších deset let a má takřka o sto stran víc. Také má mnohem atraktivnější obálku s fotkami Michala Matyáše ze sessions k sólové nahrávce "Asi se mi nebude chtít".
Knížka dokáže rychle vtáhnout do děje a je velmi čtivá, v nových pasážích vyprávění možná občas neteče tak nenuceně jako v původním a naprosto zbytečné je opakování posledních dní Miroslava Berky na tomto světě. Tam se člověku zdá, jako by si autor před dopisováním dalších kapitol nepřečetl ty původní.
Pak si lze všimnout dvou pravopisných chyb - u fotky s novým kapitánem a legendou hokejového týmu Boston Bruins má být správně uvedeno Brad Marchand, a nikoliv Merchant, a v části o tom, jak to vypadá u Jandových o Vánocích, je uvedená věta:
"Dokud byly malé, tak šly s maminkou mít nádobí." Ale to jsou detaily, prostě jsme chybující lidé.
"Dávno plus" nabízí pohled na
Petra Jandu nikoliv jako na legendu, ale jako na člověka z masa a kostí, který má radost ze života, nemá problém se dát do řeči s kýmkoliv, má sebereflexi a umí uznat chybu. A jen tak mimoděk složil spoustu písní, které si lidé budou ještě dlouho zpívat u táboráku.