Tento rok byl pro Vypsanou fiXu, jež se díky ocenění Akademiků stala Kapelou roku 2022, ve znamení desky "Bestiálně šťastní". Tu si letos fanoušci i členové sestavy připomněli už třetím speciálním koncertem. Byla jsem na všech - na únorovém vystoupení v Café V lese, na který se vstupenky vyprodaly za třicet sekund, ale i na červencovém festivalu Rock for People v Hradci Králové. Do třetice všeho dobrého jsem ve čtvrtek zavítala i do branických ledáren.

Všechny večery měly jedinečnou atmosféru. Skupina přehrála songy komplet v pořadí, v jakém jsou na albu, aby to vyznělo autenticky. Pro mě je to osvěžující zážitek - člověk neslyší jen ty ověřené hitovky, po kterých lační většinové publikum. To chápu, ale má to svá ale. Každopádně i na stálice v playlistu v poslední třetině koncertu došlo.

Druhá, dnes již legendární řadovka se šnekem a žiletkou na titulce, co se zapsala do hudebních análů, letos oslavila dvacet let. Na to konto natočila banda kolem Márdiho "Bestiálně šťastní XX". Jedním z důvodů byl mimochodem i fakt, že k původní nahrávce neměla licenční práva. Ta zůstala labelu, který sídlí v Polsku a nekomunikuje. A fanoušci lačnili po speciálním artefaktu, kterým by si to vše připomněli.

Záznam muzikanti pořídili na prvním koncertě v Café V lese. U producenta Ondry Ježka ve studiu Jámor pak Mejla dohrál nějaký kytary a Mejn nazpíval sbory. Jen škoda, že Mejn nepřišel jako host. Byl by to flashback se vším všudy. Ale chápu, doba je jinde a jde se dál (Kryštof je super).

Oproti zmíněnému prvnímu výstupu tentokrát přehráli i novější věci. Na tom předchozím se drželi konceptu a druhou desku doplnili přídavky z té první, což plně dávalo smysl.

Nechybělo ani několik věnování. Skladbu "Odvážný mladý muž" věnovali producentovi kolekce Petru Fialovi z Mňágy. Připomněli, že "Žebříky" - respektive závěrečný slogan - daly název celé studiovce.

Pár kousků zůstalo v seznamu doteď - otvírák "Štěstí Jimi Dixona", ke kterému natočili i nový koncertní klip, "Kostel-Biohazard-McD", která původně na albu ani neměla být, "Domácí motokrosař", čím dál častěji hraná "Lednáčci" a "Drogový večírek". Při této písni vypadl frontmanovi text - holt se to může i stát kronikáři San Piega, který mapuje veškeré tamní dění. Prostě těch zdejších historek a příběhů je mnoho.

Vinyl pokřtil Jirka Zemánek z Wohnout. Stalo se tak před songem "Domácí motokrosař", v jehož klipu ztvárnil ústřední roli. Přišel v doprovodu dětí (jedno bylo jeho určitě) a s humorem sobě vlastním pronesl, že se hradeckým kapelám tak často nestává, aby se dostaly do Prahy a vyprodaly koncert. Modří vědí, že formace je z Pardubic a že mezi těmito východočeskými městy panuje dlouhodobá rivalita. Navíc Wohnouti a FiXa se vždy škorpili, je to takový jejich interní, léta nastavený humor.

A pak přišly na řadu klasiky typu "Nina", "1982", "Lunapark" a "Antidepresivní rybička". Melancholickou věc ze stejnojmenného filmu "Čtyři slunce" věnovali nedávno zesnulému frontmanovi Sto zvířat Honzovi Kalinovi. "Detaily" byly směrovány všem hrdinům s dodatkem, že je to ideální píseň pro tento večer - v úvodu se totiž zpívá: "Město je horký, srpnový…", což vzhledem k ryze letním teplotám, které tou dobou ještě panovaly, sedělo.

Třicet čtyři položek, ufff. Bylo to dlouhý, bylo to krásný. Všichni odcházeli bestiálně šťastní. Kapela, která se seznámila na drogovým večírku, se tak v Ledárnách rozloučila s celoroční narozeninovou oslavou své druhé řadovky.

Na podzim slibuje klubové turné, a to ne ledajaké - vrátí se ke stále aktuálním "Kusům radosti", ze kterých přehraje šestici songů, k tomu přidá šest nejlepších skladeb z "Bestiálně šťastní" a gradaci koncertu obstará šestka nej z bestovky. O playlistu budou rozhodovat fanoušci prostřednictvím hlasování. A mnohým je jasné, že některé kousky z jubileum slavící desky slyšeli na pár let asi naposled, což je velká škoda...