Česko nerovná se Praha. Zahraničním hudebním produkcím to pomalu dochází a velká hudební jména míří i do jiných měst. A tak letos hráli Paradise Lost v Plzni, Deep Purple a Hollywood Vampires minulý víkend v Brně a ve středu Sting v Pardubicích. Koncert to byl skvělý, mělo to však pár ale.
Live: Sting
místo: enteria Arena, Pardubice
datum: 19. července 2023
support: Joe Sumner
setlist: Message in a Bottle, Englishman in New York, Every Little Thing She Does Is Magic, If You Love Somebody Set Them Free, If It's Love, Loving You, Rushing Water, If I Ever Lose My Faith in You, Fields of Gold, Brand New Day, Heavy Cloud No Rain, Shape of My Heart, Why Should I Cry for You?, All This Time, Mad About You, Walking on the Moon, So Lonely, Desert Rose, King of Pain, Every Breath You Take, Přídavek: Roxanne, Fragile
Pozn: Na koncertě jsme neměli fotografa, titulní fotka je z loňského pražského koncertu.
Sting měl v Pardubicích téměř vyprodáno. Není divu, hudebních hvězd jeho formátu se ve městě s půlkou koně ve znaku nevyskytuje zas tak mnoho - ačkoliv se blýská na lepší časy: letos tu hráli
Manowar a v pořadí jsou
Megadeth, i když to jsou docela žánrovky.
V každém případě před halou byla hlava na hlavě, zarážející ovšem je, že aréna příchozí absorbovala tak pomalu, že proudili na plochu ještě v době, kdy už začala hrát hlavní hvězda. O předskakujícím Stingově synovi Joeu Sumnerovi ani nemluvě. To bylo venku ještě opravdu hodně lidí. Těžko říct, jestli to bylo dáno tím, že všichni přišli pozdě, nebo jistou organizační nejistotou, která prostě byla znát.
Enteria aréna je prioritně hokejová hala, multifunkčnost O2 areny tu zjevně schází. Plochu tak hyzdí mantinely, na samotná místa na stání se chodí jen poměrně úzkým vchodem po jednom schodišti. Z bezpečnostního hlediska trochu problém, z hlediska odbavení rovněž. Zaměstnanci security navíc poměrně nevybíravě strkali lidi do mantinelem vymezeného prostoru, přičemž prstenec mezi sektory na sezení a, řekněme, ledovou plochou zůstával teoreticky nevyužitý.
Těch konfliktů k tomu vznikalo nemálo a samotná plocha byla přeplněná až nepříjemně. Ale každý se učí, třeba příště půjde do prodeje méně lístků anebo hoši z ochranky pochopí, že tím, že budou všichni nacpaní ve vymezeném perimetru s minimem východů, zadělávají si na problémy.
Avšak dost negativ. Co se doopravdy povedlo, byl světový zvuk, detailní, srozumitelný, a to i navzdory přece jen ne úplně akusticky ideálnímu místu konání.
Sting se ve východních Čechách zastavil v rámci svého turné "My Songs" a přivezl s sebou v zásadě stejný setlist jako před dvěma lety ve Slavkově a vloni v O2 areně. Na drobné změny ovšem tentokrát došlo. Návštěvníci se nakonec dočkali dvaadvaceti skladeb, osobně potěšil návrat "All This Time" do seznamu a vůbec hned trojí zastoupení skvělého alba "Soul Cages". Pořád zůstal poněkud unavený blok písní z aktuální desky "The Bridge", která prostě naživo nějak nefunguje a moc se, upřímně řečeno, nebavila ani kapela.
Pardubické publikum pochopitelně nejlépe reagovalo na hity. "Englishman In New York" či "Brand New Day" se skvělými sóly na harmoniku, procítěně zahranou
exotiku "Desert Rose", tepající "If You Love Somebody Set Them Free", … no, a pochopitelně na povinné položky z repertoáru
The Police. Vyvážené a hlavně podávané s uvěřitelným nadšením a srdcem na dlani.
Stingovi to prostě věříte, i když v zásadě stejnou sestavu songů hraje večer co večer už roky. Volně se pohybující muzikant - díky mikrofonu upevněnému na obličeji - čile komunikoval s fanoušky i skupinou. A navzdory (zejména zpočátku viditelné) únavě se dobře bavil. Na jedenasedmdesát roků pořád dobré. Zatraceně dobré.
Stingovy koncerty jsou prostě radost. Nepřekvapí, to ne. Zároveň ale máte jistotu, že dostanete kvalitu, která se téměř obejde bez vaty a hluchých míst. Byl to parádní večer, byť samotné místo konání se má ještě co učit.